Dějiny poděbradského lázeňství — Lázně Poděbrady, a. s.

Železité lázně

Plakát propagující Poděbradské železité léčivé lázně, 1910. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Uhličité lázně

Knížecí lázně

Kníže Filip Arnošt z Hohenlohe–Schillingsfürtu (vpravo) se svými osobními myslivci při honu v Kluku, kolem 1905. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Vrtací práce v místě určeném proutkařem Büllowem, vnitřní zámecké nádvoří, léto 1905. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Bülowův pramen (původní podoba), minerální pramen na vnitřním nádvoří zámku, pojmenovaný podle svého objevitele Karla Bülowa z Bothkampu. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Knížecí lázně (dnešní Letní lázně), nejstarší lázeňská budova. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Průvod vycházející ze zámecké brány ke slavnostnímu vysvěcení lázní, 5. června 1908, v čele průvodu za kněžími z Poděbrad a okolí kráčí světící královéhradecký biskup Doubrava, za nimi knížecí manželé. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Městské lázně v Poděbradech

Zimní kolonáda (dnešní Kavárna Viola). Reprodukce od: Petr Vácha.

Letní kolonáda (dnešní Kongresové centrum), počátek 20. let. 20. století. Reprodukce od: Petr Vácha.

Hotel Zimní lázně. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech

Plakát propagující celoroční léčbu v zámeckém penzionátě. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Hotel u krále Jiřího (dnešní hotel Libenský), 1913. Reprodukce od: Petr Vácha.

První vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Libenský), 2. polovina 30. let. 20. stol., pohled z jihovýchodu. Reprodukce: Petr Vácha.

Knížecí úřední budova, pohlednice z r. 1913. Reprodukce: Petr Vácha.

Nový vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Zámeček), 1936. Autor: C. Štolba. Reprodukce od: Petr Vácha.

Květinové hodiny, 1937, symbol poděbradských lázní od roku 1936. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Československé státní lázně v Poděbradech

Propagační materiál Státních lázní Poděbrady. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Lázně Poděbrady, akciová společnost

Budova hotelu G-REX

Slavnostní otevření Hotelu Libenský po celkové rekonstrukci za účasti Miloslava kardinála Vlka (vpravo), starosty Poděbrad Ladilava Langra (vlevo) a generálního ředitele lázní Josefa Rambouska (uprostřed), 2015.

Seznam použitých pramenů a literatury

HRABĚTOVÁ 2008 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady: město mého srdce II. Z alba minulých časů. Praha 2008
HRABĚTOVÁ 2013 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady. Město mého srdce III. Obrázky z kulturních dějin. Praha 2013.
HRABĚTOVÁ 2017 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady 2017
LÁZNĚ PODĚBRADY 1924–1942 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1942.
LÁZNĚ PODĚBRADY 1938 — LÁZNĚ PODĚBRADY: 30. let lázní Poděbrad, 1908–1938. Poděbrady 1938
LÁZNĚ PODĚBRADY 1946–1950 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1950.
POLABSKÉ MUZEUM — Fond Lázně Poděbrady 1924–1980 (č. f. 49)
SOA NYMBURK — Československé státní lázně Poděbrady (č. f. 174) (1904–2003)
SOUKROMÉ MUZEUM PODĚBRADY — http://www.muzeumpodebrady.cz/
ŠMILAUEROVÁ 2005 — Eva ŠMILAUEROVÁ: Poděbrady v proměnách staletí. II. díl, (1850-1948). Praha 2005.
VÁCHA / STEGBAUER 2006 — Petr VÁCHA / Jiří STEGBAUER: Poděbrady: Město mého srdce. Praha 2006.

Máte dotaz?
Dotaz úspěšně odeslán. Brzy Vám odpovíme.