Železité lázně

• 1624 Objev železitého pramene zmiňuje ve svém spise „O těžkých protivenstvích církve“ Jan Amos Komenský. Významný český učenec uvádí, že roku 1624 vyprýštila se u Poděbrad blízko obecné (pražské) cesty studánka, z níž po celý měsíc krev tekla… Pramen této vody byl údajně zázračný. Železité vody poté sloužily zejména k léčbě ženských a očních nemocí.

• 1722 Přikročeno ke stavbě primitivních železitých lázní na místě pramene. Jednalo se o prkenní boudu na skrovné cihlové podezdívce.

• 1832 Došlo k vylepšení železitých lázní.

• 1880-1881 Vystavěny nákladem obce zcela nové železité lázně.

• 1925 „Voda těchto lázní jest na železo nejbohatší ze všech železitých pramenů v Polabí a s úspěchem se jí užívá při chudokrevnosti, bledničce a reumatismu." (Lázeňský zpravodaj, 1. 8. 1925, 1)

Plakát propagující Poděbradské železité léčivé lázně, 1910. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• Současnost Železité lázně zanikly. Jedinou připomínkou někdejších lázní je kamenná studna situovaná vedle havířského kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Uhličité lázně

Knížecí lázně

• Počátek Knížete Filipa Arnošta z Hohenlohe–Schillingsfürtu údajně rušil na jeho poděbradském zámku hluk a nepořádek způsobený poděbradským obyvatelstvem při užívání studny na druhém zámeckém nádvoří. Rozhodl se proto najít nový vodní zdroj.

Kníže Filip Arnošt z Hohenlohe–Schillingsfürtu (vpravo) se svými osobními myslivci při honu v Kluku, kolem 1905. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1904 Pruský šlechtic Karl Bülow z Bothkampu určil pomocí proutku místo nového pramene opět na druhém zámeckém nádvoří, ovšem poblíž hlavní zámecké brány.

Vrtací práce v místě určeném proutkařem Büllowem, vnitřní zámecké nádvoří, léto 1905. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1905 Zeměvrtná společnost Thielova z Oseku u Teplic na vybraném místě objevila pramen v hloubce 96 m. Překvapivě se jednalo o pramen uhličité minerální vody. Pramen byl později pojmenován Bülowův.

Bülowův pramen (původní podoba), minerální pramen na vnitřním nádvoří zámku, pojmenovaný podle svého objevitele Karla Bülowa z Bothkampu. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1905 Chemickým a bakteriologickým rozborem vody se zjistilo, že nově objevená minerálka je léčivá.

• 1907 Objeven pramen Charicléa.

• 1907 Kníže Filip Arnošt z Hohenlohe–Schillingsfürtu se rozhodl vybudovat lázně u pramene Charicléa.

• 1907 Objeven Lázeňský pramen.

• 1907–1908 Poděbradský stavitel Josef Fiala realizoval projekt „Knížecích lázní“ (dnešní část Letních lázní) od německého architekta J. Hackenholze. Historicky první lázeňská budova se šesti kabinami, místností pro lékaře a čekárnou nahradila starou, nepoužívanou, panskou stodolu na severním okraji „Dřevnice“.

Knížecí lázně (dnešní Letní lázně), nejstarší lázeňská budova. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 5. června 1908 Došlo k slavnostnímu otevření uhličitých lázní za účasti královohradeckého biskupa Doubravy a hudby Kmochovy kapely z Kolína.

Průvod vycházející ze zámecké brány ke slavnostnímu vysvěcení lázní, 5. června 1908, v čele průvodu za kněžími z Poděbrad a okolí kráčí světící královéhradecký biskup Doubrava, za nimi knížecí manželé. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1908 Ještě během zahajovací lázeňské sezóny bylo nutné pro veliký zájem rozšířit „Knížecí lázně“ o nové křídlo s kabinami II. třídy.

Městské lázně v Poděbradech

• 14. června 1910 Obec Poděbrady koupila od knížete Hohenlohe knížecí lázně včetně zařízení, pramen Chariklea a půl lázeňského parku za 600.000 K.

• 1910 Lázeňská rada vypsala soutěž na výstavbu nových lázní na pozemcích bývalé Dřevnice vedle budovy Knížecích lázní.

• 1910 Postavena secesní Zimní kolonáda (dnešní Kavárna Viola) podle projektu Františka Jandy.

Zimní kolonáda (dnešní Kavárna Viola). Reprodukce od: Petr Vácha.

• 1910 Objevení pramenů Libuše a Eliška.

• 1911 Objevení pramenů: Riegrův, Božena a Bočka z Kunštátu.

• 1911 Dokončena Letní kolonáda s cukrárnou (dnešní Kongresové centrum) v secesním stylu podle projektu Františka Jandy.

Letní kolonáda (dnešní Kongresové centrum), počátek 20. let. 20. století. Reprodukce od: Petr Vácha.

• 1911–1912 Vystavěn secesní Hotel Zimní lázně podle projektu architekta Františka Jandy a další lázeňské budovy.

Hotel Zimní lázně. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1911, 1912 Navrtány léčivé prameny: Libuše, Milada, Božena, Riegrův pramen a později také další dva prameny v Nádražní ulici na sokolském cvičišti a v Baštově zahradě.

• 1912 Objevení pramenů: Trnkův, Krále Jiřího a Vrchlického.

• 1913 Poděbradská obec koupila od knížete Hohenlohe zbývající část lázní za 295.000 K.

Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech

• 16. 11. 1918 Město Poděbrady prodalo veškerý lázeňský majetek za 3.600.000 Kč akciové společnosti Uhličité lázně.

• 1919 Nově založená společnost Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech převzala celý lázeňský podnik od města.

• 1920 Lázeňská společnost odkoupila od hraběte Morice Hohenlohe Zámek Poděbrady.

Plakát propagující celoroční léčbu v zámeckém penzionátě. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• 1924 Akciová společnost Uhličité lázně koupila od bratří Hlaváčkových statek čp. 284 na Valech za účelem rozšíření lázeňského parku.

• 1924 Lázeňská společnost koupila Hotel u Krále Jiřího postavený v roce 1911 podle projektu architekta Jiřího Justicha. Původní secesní hotel byl následně přeměněn na moderní Vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Libenský).

Hotel u krále Jiřího (dnešní hotel Libenský), 1913. Reprodukce od: Petr Vácha.

• 25. 4. 1926 Došlo k slavnostnímu otevření „Prvního vyšetřovacího a léčebného ústavu“ specializovaného na nemoci srdce v Hotelu U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský).

První vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Libenský), 2. polovina 30. let. 20. stol., pohled z jihovýchodu. Reprodukce: Petr Vácha.

• 1927 Zemská politická reprezentace odsouhlasila žádost obce Poděbrady a přejmenovala lázeňské městečko na Lázně Poděbrady.

• 1931 Lázeňská společnost koupila od státkáře Josefa Hyrosse mladšího objekty bývalých lázeňských kanceláří a klasicistní zámeček.

Knížecí úřední budova, pohlednice z r. 1913. Reprodukce: Petr Vácha.

• 1932 Nový vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Zámeček) byl slavnostně otevřen jako druhé centrum lázeňské péče.

Nový vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Zámeček), 1936. Autor: C. Štolba. Reprodukce od: Petr Vácha.

• 1936 Do lázeňského parku byly nainstalovány a poprvé osazeny Květinové hodiny.

Květinové hodiny, 1937, symbol poděbradských lázní od roku 1936. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• Druhá světová válka Během konfliktu byly lázně určeny především pro pobyty dětí z Německé říše a pro vojáky a důstojníky německého
 Wehrmachtu.

• jaro 1945 Všechny větší lázeňské objekty přeměněny na vojenské lazarety. Nově sloužily především navrátivším se vězňům z koncentračních táborů a vojáků z front.

Československé státní lázně v Poděbradech

• 1948 Lázně byly zestátněny. Hlavním provozovatelem se stala Státní zdravotní správa.

Propagační materiál Státních lázní Poděbrady. Reprodukce z: Polabské muzeum.

Lázně Poděbrady, akciová společnost

• 1992 Došlo k ustanovení akciová společnosti Lázně Poděbrady.

• 1997 Založena Vědecká rada Lázní Poděbrad pod vedením profesora Milana Šamánka.

• 2004 V Hotelu G–Rex bylo otevřeno historicky první Centrum časné rehabilitace pro pacienty po operacích srdce v České republice.

Budova hotelu G-REX

• 2009 Hotelový komplex Zámeček slavnostně otevřen po celkové rekonstrukci.

• 2009 Zrekonstruovaná lázeňská kavárna Viola byla znovu otevřena v novodobé úpravě.

• 2013 Slavnostní otevření nového Ortopedického rehabilitačního centra Máj.

• 2013 Lázeňská společnost otevřela Čistírnu a prádelnu oděvů a textilu pro domácnosti, veřejnost, i provozovny.

• 2014 Otevřen nový moderní pavilon pro časné rehabilitace v Hotelu G- Rex.

• 2015 Hotel Libenský byl slavnostně otevřen po rozsáhlé celkové rekonstrukci.

Slavnostní otevření Hotelu Libenský po celkové rekonstrukci za účasti Miloslava kardinála Vlka (vpravo), starosty Poděbrad Ladilava Langra (vlevo) a generálního ředitele lázní Josefa Rambouska (uprostřed), 2015.

• 2017 Funkcionalistický Hotel Bellevue-Tlapák postavený ve 30. letech 20. století podle projektu architekta Františka Tlapáka, se stává po celkové rekonstrukci součástí lázeňské akciové společnosti.

• 2018 V pondělí 29.10. spuštěn provoz v nově zrekonstruovaných prostorách Letních lázní, které slouží pro uhličité koupele.

Otevření provozu v nově zrekonstruovaném úseku Letních lázní ředitelem lázní Ing. Petrem Valentou.

Seznam použitých pramenů a literatury

HRABĚTOVÁ 2008 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady: město mého srdce II. Z alba minulých časů. Praha 2008
HRABĚTOVÁ 2013 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady. Město mého srdce III. Obrázky z kulturních dějin. Praha 2013.
HRABĚTOVÁ 2017 — Jana HRABĚTOVÁ: Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady 2017
LÁZNĚ PODĚBRADY 1924–1942 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1942.
LÁZNĚ PODĚBRADY 1938 — LÁZNĚ PODĚBRADY: 30. let lázní Poděbrad, 1908–1938. Poděbrady 1938
LÁZNĚ PODĚBRADY 1946–1950 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1950.
POLABSKÉ MUZEUM — Fond Lázně Poděbrady 1924–1980 (č. f. 49)
SOA NYMBURK — Československé státní lázně Poděbrady (č. f. 174) (1904–2003)
SOUKROMÉ MUZEUM PODĚBRADY — http://www.muzeumpodebrady.cz/
ŠMILAUEROVÁ 2005 — Eva ŠMILAUEROVÁ: Poděbrady v proměnách staletí. II. díl, (1850-1948). Praha 2005.
VÁCHA / STEGBAUER 2006 — Petr VÁCHA / Jiří STEGBAUER: Poděbrady: Město mého srdce. Praha 2006.