Významní lázeňští hosté

Architekti

• Petr Hák (*1986), český architekt.
  Autor rekonstrukce Letních a Centrálních lázní.
• František Janda (*1886 – †1956), český architekt a urbanista.
  „Poděbrady stávají se rok od roku hledanějšími a významnějšími. Vynikají nejen znamenitou vodou léčivou, ale mají i neocenitelnou přednost proti všem ostátním lázním tím, že jsou nejblíže naší osvobozené matičky Prahy, a mohou tedy sloužiti obyvatelům velkoměsta jako lázeňské místo léčebné a blízský útulek k osvěžení a zotavení.“
• Rudolf Kříženecký (*1861 – †1939), český architekt, profesor Českého vysokého učení technického v Praze, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, nositel Řádu Františka Josefa, člen České akademie věd a umění a Spolku inženýrů a architektů v království Českém.
• David Vávra (*1957), český architekt, herec a spisovatel.

David Vávra (vpravo) s Radovanem Lipusem (vlevo) v lázeňské Galerii Ludvíka Kuby.

• Karel Vávra (*1879 – †1952), český architekt, profesor Českého vysokého učení technického v Praze, populizátor lyžování v Československu.
• Vladimír Zákrejs (*1880 – †1948), český architekt, urbanista, restaurátor, novinář, loutkař, docent urbanismu na technice v Brně, spoluzakladatel a předseda Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce.

Básníci

• Otakar Březina (*1868 – †1929), český básník a spisovatel, představitel symbolismu, vlastním jménem Václav Jebavý.
• Viktor Dyk (*1877 – †1931), český básník, prozaik, dramatik, publicista, politik, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.
• František Halas (*1901 – †1949), český redaktor, překladatel, básník a spisovatel.
• Adolf Heyduk (*1835 – †1923), český básník, představitel tzv. májovců.
• Bohdan Kaminský (*1858 – †1929), český básník, překladatel a novinář.
• Josef Svatopluk Machar (*1864 – †1942), český básník a spisovatel, spoluautor Manifestu České moderny.
• Stanislav Kostka Neumann (*1875 – †1947), český novinář, básník, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a ruštiny.
  „Bublinky léčivé vody jsou tu ovšem to hlavní, a vždy znova lituješ, že v nich nesmíš ležeti déle. Ale léčivá voda je pro tvé cévy a tep jejich unavené pumpy; pro tvoje smysly, pro jejich radost a útěchu je tu jiná voda: Labe a jeho tajemná ramena, Labe mezi lesy a lukami, které by si právě zde nejvíce zasloužilo druhého Smetany.“
• Josef Václav Sládek (*1845 – †1912), český spisovatel, básník, novinář a překladatel.
• Jiří Suchánek (*1908 – †1979), český básník a právník.
• František Xaver Svoboda (*1860 – †1943), český básník, spisovatel, dramatik.
• Olena Teliha (*1906–†1942), ukrajinská básnířka, literární kritička, příslušnice tzv. Pražské básnické školy.
• Karel Toman (*1877 – †1946), vlastním jménem Antonín Bernášek, český básník, novinář, překladatel, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.

Karel Toman, dopis, 1945, Reprodukce z: Polabské muzeum

Cestovatelé

• Josef Kořenský (*1847 – †1938), český cestovatel, pedagog a spisovatel.
  „Nepotřebuji se léčit, ale to já už jsem jezdím ze zvyku.“
  „Opouštěje blahodějné prameny poděbradské, opět se do nich nedočkavě vracím.“
• Enrique Stanko Vráz (*1860 – †1932), český cestovatel a fotograf.
  „Děti se učí chodit z lahve mléka, já zase z lahví poděbradských.“
  „S nosítek do vozíčku, pak opřen o dvé osob, zde u Vás naučil jsem se zase choditi. Ó vody, vy zázračné vody z hlubin naší krásné vlasti! Vy vrátily jste mně zdraví, sílu, bych dnes o holi, zítra brzy již sám zase chodil. Opřen jen o vůli svou! Blahořečím vám, ó vody hlubin tajů! Vděčně vzpomínáti budu vás, přátel milých, lékařů těla i duše mé!“

Chemici

• Jiří Baborovský (*1875 – †1946), český fyzikální chemik, první docent fyzikální chemie na české technice v Praze.
• Jan Jedlička (*1872 – †1927), český chemik, technolog, ředitel Čerychových továren na zpracování dřeva ve Slovinsku, profesor chemické technologie dřeva na Českém vysokém učení technické v Praze.
• Jan Lukas (1882–1940), český chemik, profesor analýzy plynů a potravinářské chemie na Českém vysokém učení technickém v Praze, přednášející chemie a chemické technologie na Vysoké škole obchodní v Praze.
• Jaroslav Milbauer (*1880 – †1959), český chemik a technolog, profesor chemické technologie látek anorganických a praktické fotografie na Českém vysokém učení technickém v Praze, rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
• Vladimír Škola (*1897 – †1976), český chemik, technolog, docent Českého vysokého učení technického v Praze.
• Jan Stanislav Štěrba-Böhm (*1874 – †1938), český chemik, historik, profesor anorganické chemie a dějin chemických teorií na Přirodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vedoucí Ústavu pro chemickou farmacii Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Vratislav Velich (*1897 – †1966), český potravinářský chemik, odborný publicista, zástupce přednosty Ústavu pro zkoumání potravin.

Divadelní společnosti

• Burdova divadelní společnost.
• Divadelní společnost G. Čecha.
• Divadelní spolek Hálek z Nymburka.
• Operetní a činoherní soubor Městského divadla Jihlava-Znojmo.
• Ruská umělecká družina „Arlekin“.
• Soubor městského divadla ve Znojmě.
• Sólisté Hudebního divadla Karlín.
• Východočeské divadlo.

Dramatikové, libretisté a divadelní režiséři

• Karel Hugo Hilar (*1885 – †1935), český divadelní režisér, básník, kritik, prozaik a dramatik, vlastním jménem Karel Bakule.
• Jaroslav Hilbert (*1871 – †1936), český spisovatel, kritik, dramatik, novinář.
• Jaroslav Kvapil (*1868 – †1950), český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér.
• Radovan Lipus (*1966), český divadelní a televizní režisér, scénárista.

David Vávra (vpravo) s Radovanem Lipusem (vlevo) v lázeňské Galerii Ludvíka Kuby.

• Jiří Mahen (*1882 – †1939), vlastním jménem Antonín Vančura, český dramatik, spisovatel, básník, knihovník.
  „Když jsem letos ochuravěl v Jugoslávii, půjčil mi tamní český lékař knížku, v níž se popisují různé choroby nadaných lidí. Zajímavé bylo, že nemocní spisovatelé většinou hubovali na lázně, že jim nijak pomohly. Kdyby jen panstvo jezdívalo do Poděbrad, je určitě nářků míň!“
• Gabriela Preissová (*1862 – †1946), česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu, dramaturgyně Národního divadla v Praze.
  „Když jsem se potom octla v Poděbradech a rozhlížela jsem se nejprve po náměstí, řekla jsem si sama k sobě: „Zvláštní lázeňské město! Nikde nevidim usoužených, beznadějných či malověrných tváří. Kde se skrývají nějací ti úzkostmi pokroucení?“… V roztomilém parku notovala hudba zrovna „Proč bychom se netěšili“… procházející se mladí i sedící stáří zdálo se v červnovém dopoledni tak rozjařené, jako by se všem chtělo do tance.“
  „Zvláštní lázně“, chápala jsem jen stále sama rozradostněná…“

Duchovní

• Josef Doubrava (*1852 – †1921), český katolický duchovní, 20. královéhradecký biskup.
• Antonín Eltschkner (*1880 – †1961), český římskokatolický kněž, esperantista, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta, pomocný biskup pražský, generální vikář pražské arcidiecéze.
  „Nedávno jsem pak u vás pobyl delší dobu. Byl jsem v každém ohledu spokojený a dokonale jsem se zotavil.“
  „Kdo je opravdu churav, může se s plnou důvěrou svěřiti zkušeným odborníkům. Kdo je unaven a potřebuje zotavení, najde zde všechno, čeho si přeje.“
• Alois Augustin Neumann (*1891 – †1948), český katolický kněz, člen řádu augustiniánů–eremitů, církevní historik, profesor církevních dějin na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
• Miloslav kardinál Vlk (*1932 – †2017), český katolický klerik a teolog, arcibiskup pražský, primas český.
  „Byl to velmi příjemný pobyt – v lázních i ve městě. Velké díky!“
  „Cítím se zde dobře. Tým akciové společnosti Lázně Poděbrady se o mě vždy velice dobře stará…“

Miloslav Vlk v Modrém salónku Hotelu Zámeček.

Ekonomové

• František Xaver Hodáč (*1883 – †1943), český národohospodář, politik a poslanec, publicista, profesor národního hospodářství na Českém vysokém učení technickém v Praze, otec herečky Nataši Gollové.
• Cyril Horáček st. (*1862 – †1943), český národohospodář, politik, poslanec a v pořadí druhý ministr financí Československa, od r. 1907 řádný profesor politické ekonomie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Rudolf Pilát (*1875 – †1946), český národohospodář, bankéř, politik, horolezec, poslanec Revolučního národního shromáždění republiky Československé.
• Jaroslav Šlemr (*1881 – †1937), český národohospodář, profesor Vysoké školy obchodní v Praze.

Filozofové, sociologové a psychologové

• Břetislav Foustka (*1862 – †1947), český sociolog, filosof, profesor filosofie a sociologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Vladimír Hoppe (*1882 – †1931), český filosof, představitel intuitivní a kontemplativní filosofie, profesor filosofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Otakar Kádner (*1870 – †1936), český teoretik pedagogiky, historik, profesor filosofie a pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Ferdinand Kratina (*1885 – †1944), český psycholog, představitel české celostní a tvarové psychologie, docent psychologie na Masarykově univerzitě v Brně.
• Josef Kratochvil (*1882 – †1940), český filosof, pedagog a publicista, knihovník Zemské a universitní knihovny v Brně, docent filosofie na Teologické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Alois Kudrnovský (*1875 – †1952), český filosof, profesor fundamentální teologie na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, přednášející na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• František Šeracký (*1891 – †1942), český psycholog, profesor experimentální psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ředitel Ústředního psychotechnického ústavu.
• Vasil Kaprálek Škrach (*1891 – †1943), český filosof, sociolog, osobní knihovník, archivář a literární tajemník T. G. Masaryka, přední znalec a vydavatel díla T. G. Masaryka.
• Otakar Zich st. (*1879 – †1934), český estetik, skladatel, muzikolog, profesor estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel a vedoucí filozofického semináře na Masarykově univerzitě v Brně, autor několika oper a kantát.

Herci

• Zlata Adamovská (*1959), česká divadelní, filmová a televizní herečka, dabérka.
• Igor Bareš (* 1961), český herec, dabér.
• Vlasta Burian (*1891 – †1962), český herec, režisér, kabaretiér, sportovec, podnikatel, spisovatel.

Vlasta Burian na poděbradské plovárně při natáčení filmu “Hrdinný kapitán Korkorán”, 1934. Reprodukce z : Polabské muzeum.

• Vilma Cibulková (*1963), česká herečka, držitelka ocenění Český lev.
• Petr Čtvrtníček (*1964), český divadelní i filmový herec, režisér, spolutvůrce scénářů.
  „Díky, bylo to fajn!“
• Jitka Čvančarová *(1978), česká herečka, zpěvačka, modelka a moderátorka.

Jitka Čvančarová před Hotelem Libenský, 2018.

• Rudolf Deyl st. (*1876 – †1972), český divadelní a filmový herec, spisovatel memoárů, profesor na dramatickém oddělení Konzervatoře Praha, předseda Ústřední jednoty českého herectva, člen souboru Národního divadla v Praze.
  „Musím říci, už že tehdejší rozkvétající Poděbrady mi učarovaly, a spěchal jsem do tohoto milého místa vždy, i z ciziny, abych si tam odpočinul a příjemně pobesedoval.“
• Michaela Dolinová (*1964), česká herečka, zpěvačka a moderátorka.
• Jaromír Dulava (*1960), český herec.
• Josef Dvořák (*1942), český divadelní, filmový a televizní herec, divadelní ředitel.
• Ladislav Frej (*1941), český divadelní, filmový a televizní herec, dabér.
• Florentin Guolfinger ze Steinsberku (*1860 – †1929), český herec, divadelní režisér, člen souboru Národního divadla v Praze.
• Emílie Hallova (*1846 – †1928), česká herečka, pěvkyně.
• Marie Hübnerová (*1865 – †1931), česká divadelní herečka, členka Národního divadla v Praze.
• Iva Hüttnerová (*1948), česká výtvarnice, moderátorka a herečka.
• Iva Janžurová (*1941), česká herečka, členka činohry Národního divadla.
  „Procedury a všechny jejich profesionálně zdatné lázeňské sestry si získaly můj obdiv… Hotel Libenský se vším svým personálem, to už byl jeden mile překvapivý dojem za druhým.“

Iva Janžurová po koupeli v Hotelu Libenský, 2016.

• Ota Jirák (*1949), český herec a moderátor.
• Zita Kabátová (*1913 – †2012), česká herečka, operní pěvkyně.

Herečka Zita Kabátová před poděbradským zámkem, 1942. Foto: Dařbujan. Reprodukce z: Zpravodaj Lázně Poděbrady, 1943.

• Jaroslav Kepka (*1935), český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech v Praze.
  „V Čechách máme zámky, hrady, na srdce jsou Poděbrady. Po třech týdnech léčení v Poděbradech odjíždím se smysluplnou nadějí v úspěch především uhličitých koupelí.“
• Eduard Kohout (*1889 – †1976), český herec, člen činoherního souboru Národního Divadla v Praze.
• Vladimír Kratina (*1952), český herec, zpěvák, písničkář a producent.
• Michaela Kuklová (*1968), česká herečka a modelka.
• Ervína Kupferová Drtikolová (*1899 – †1977), česká tanečnice, účinkující v Národním divadle a Vinohradském divadle v Praze, modelka a manželka fotografa Františka Drtikola.
• Hana Kvapilová (*1860 – †1907), česká herečka, spisovatelka, překladatelka.
• Lukáš Langmajer (*1980), český divadelní, filmový a televizní herec.
• Josef Lukavský (*1874 – †1930), český herec, básník, spisovatel a režisér.
• Jaroslav Marvan (*1901 – †1974), český herec.
• Naďa Konvalinková (*1951), česká divadelní, filmová a televizní herečka, moderátorka.
• Růžena Nasková (*1884 – †1960), česká spisovatelka, herečka, překladatelka.
• Antonie Nedošinská (*1885 – †1950), česká herečka, členka činohry Národního divadla.
• Pavel Nový (*1948), český herec, držitel ocenění Český lev.
• Jiří Werich Petrášek (*1956), český herec, dabér a moderátor, nemanželský syn herce Jana Wericha.
  „Miluji atmosféru lázeňských měst. Ale je jen jedno místo kam se vracím opravdu s pocity radosti. A to je Hotel Zámeček v Poděbradech. Proč? Jednoduchá odpověď. Krásné ubytování v prostředí, které z města přivádí člověka do přírodního parku, aniž by ztrácel pocit, že je o něco ošizen z atmosféry lázeňského města. Milý a ochotný personál, procedury oblažující tělo i duši. A také to, co je u mě často rozhodující ⏤ výborná kuchyně. Je to místo, kde si člověk řekne: ‚Ano, sem se chci a budu rád vracet.‘ A proto tak činím.“

Jiří Werich Petrášek v Modrém salónku Hotelu Zámeček.

• Theodor Pištěk (*1895 – †1960), český dramatik, divadelní a filmový herec.
• David Prachař (*1959), český herec, dabér, člen činoherního souboru Národního divadla v Praze.
• Alexej Pyško (*1956), český filmový a divadelní herec, dabér.
• Sabina Remundová (*1972), česká herečka, scénáristka a režisérka.
• Marian Roden (*1964), český divadelní, filmový a televizní herec.
• Petr Rychlý (*1965), český herec, dabér, moderátor a režisér.
• Jitka Schneiderová (*1973), česká herečka.
• Jan Skopeček (*1925), český herec, dramatik, nositel medaile Za Zásluhy České republiky.
  „Poděbrady jsou krásné město a žijí v nich krásní lidé. Mockrát děkuji.“
• Luděk Sobota (*1943), český herec, bavič, scénárista a režisér.

Luděk Sobota v Modrém salónku Hotelu Zámeček, 2013.

• Růžena Šlemrová (*1886 – †1962), česká divadelní a filmová hvězda.
• Petr Štěpánek (*1948), český divadelní, filmový a televizní herec, dabér.
• Barbora Štěpánová (*1959), česká divadení, filmová a televizní herečka a moderátorka.
• Jiřina Štěpničková (*1912 – †1985), česká divadelní a filmová herečka.
• Jarmila Švehlová (*1956), česká herečka a dabérka.
• Marek Vašut (*1960), český divadelní a filmový herec, dabér a moderátor.

Marek Vašut před lázeňskou koupelí, 2018.

• Jan Vávra (*1861 – †1932), český divadelní herec a režisér, působil pod pseudonymem Jan Plachta, člen činoherního souboru Národního divadla v Praze.
• Karel Vávra (*1884 – †1931), český divadelní herec a režisér, účinkující ve Vinohradském divadle v Praze.
• Václav Vydra (*1876 – †1953), český divadelní herec, režisér, autor memoárové literatury a divadelních úvah.
• Valérie Zawadská (*1958), česká herečka a dabérka, šestinásobná vítězka ankety TýTý.
• Anna Zelenková (*1856 nebo 1866 – †1927), česká herečka a zpěvačka, členka souboru Městského divadla na Vinohradech v Praze.
• Martin Zounar (*1967), český moderátor a herec.
• Drahoš Želenský (*1896 – †1959), český divadelní herec a režisér, ředitel Národního divadla v Praze, syn herce Karla Želenského.
• Karel Želenský st. (*1865 – †1935), český herec, režisér, dramatik, divadelní pedagog, překladatel, autor memoárů, člen souboru a režisér činohry Národního divadla v Praze.
• Veronika Žilková (*1961), česká herečka, členka souboru Činoherního klubu.

Historikové

• Jaroslav Bidlo (*1868 – †1937), český historik a slavista, od r. 1910 řádný profesor všeobecných dějin se zvláštním zřetelem k dějinám východní Evropy a Balkánu Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
  „Poděbrady velice zkrásněly od té doby, co jsem tu nebyl… Partie Labe je báječná. Nekonečné stromořadí lip na břehu k Libici. Ostrov u elektrárny nad zámkem. Ohromné louky…Veliký park u nádraží, nové nádraží a t. d.“
• František Bokes (*1906 – †1968), slovenský historik, autor významného syntetického díla Dejiny Slovenska a Slovákov od nejstarších čias až po oslobodenie (1946).
• Richard Drury (*1967), výtvarný kritik a historik umění, kurátor moderního a současného umění, galerijní pracovník, překladatel, redaktor a vysokoškolský pedagog.

Richard Drury při zahájení lázeňské výstavy Živý tok - Sochy Vojtěcha Adamce st., Obrazy Vojtěcha Adamce ml., 2019. Foto: Milan Čejka

• Jan Emler (*1877 – †1951), český knihovník, ředitel Universitní knihovny v Bratislavě a pozdější ředitel Národní a universitní knihovny v Praze.
• Bohuslav Horák (*1881 – †1960), český historický geograf a kartograf, od r. 1927 profesor historické geografie na Masarykově univerzitě v Brně, první profesor historické geografie v Československé republice.
• Karel Hostaš (*1854 – †1934), český právník, vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik a politik.
• František Hrubý (*1887 – †1943), český historik a archivář, ředitel Moravského zemského archivu v Brně, profesor západoevropských středověkých dějin na Masarykově univerzitě v Brně.
• Josef Antonín Jíra (*1868 – †1930), český archeolog, pracovník Státního archivu archeologického v Praze, původce rozsáhlé sbírky nálezů z Prahy a okolí (dnes uložené v Muzeu hlavního města Prahy).
  přednosta Školy vysokých studií pedagogických, člen České akademie věd.
• Josef Kazimour (*1881 – †1933), český historik, muzeolog, politický činitel, člen agrární strany, docent zemědělských dějin Českého vysokého učení technického v Praze, významně se podílel na osamostatnění Zemědělského muzea v Praze.
• Flora Kleinschitzová (*1891 – †1946), česká literární historička, knihovnice, překladatelka, dlouholetá historička a vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků univerzitní knihovny v Klementinu v Praze, docentka Univerzity Karlovy v Praze.
• Ivan Ivanovič Lappo (*1869 – †1944), ruský právní historik, žijící od počátku 20. let 19. století v Praze, v českém jazyce publikoval odborné práce o litevsko–polsko–ruských vztazích v raném novověku.
• Zdeněk Nejedlý (*1878 – †1962), český historik, muzikolog, literární historik, politik, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa, ministr školstvi a osvěty, ministr práce a sociální osvěty, ministr bez portfeje Československa, předseda Československé akademi věd.
• Dobroslav Orel (*1870 – †1942), český hudební historik, katolický kněz, profesor dějin hudby na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, předseda Ústavu pro lidovou píseň.
• Milada Paulová (*1891 – †1970), česká historička, byzantoložka, zakladatelská osobnost české byzantologie, první vysokoškolská profesorka v Československu, profesorka dějin slovanských národů a byzantologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Otto Wilhelm Peterka (*1876 – †1945), právní historik, profesor právních dějin na pražské německé univerzitě.
• Albert Pražák (*1880 – †1956), český literární historik, profesor dějin české a slovenské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a později na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, předseda Slovanského ústavu v Praze, předseda České národní rady, spoluzakladatel Učenné společnosti Šafaříkovy v Bratislavě.
• Justin Václav Prášek (*1853 – †1924), český historik, orientalista a středoškolský profesor.
• Jindřich Skopec (*1873 – †1942), český katolický kněz, literární historik, archivář, středoškolský profesor, editor pamětí Františka Jana Vaváka.
• Jan Smyčka (*1855 – †1927), český lékař, muzejní pracovník, starosta města Litovle.
• Jindřich Šebánek (*1900 – †1977), český historik, archivář, profesor pomocných věd historických a děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, archivář Moravského zemského archivu v Brně.
• František Teplý (*1867 – †1945), český římskokatolický kněz, archivář, regionální historik, černínský archivář v Jindřichově hradci.
• Renáta Tyršová (*1854 – †1937), česká historička umění, umělecká kritička, etnografka, dcera Jindřicha Fügnera.
• Václav Wagner (*1893 – †1962), český historik umění, klasický archeolog a památkář, vrchní komisař Státního památkového úřadu, lektor památkové péče Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Hudební skladatelé a dirigenti

• Josef Bohuslav Foerster (*1859 – †1951), český hudební skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik.
• Alois Hába (*1893 – †1973), český hudební skladatel, hudební teoretik, pedagog.
• Jaromír Herle (1872 – 1945), český hudební skladatel a sbormistr, dirigent, varhaník, sbormistr Národního divadla v Praze, dirigent činoherního orchestru, sbormistr pražského Hlaholu.
• Otto Janowitz (*1888 – †1965), český hudební skladatel, dirigent, učitel, pomocný dirigent Vídeňské státní opery.
• Josef Omáčka (*1869 – †1939), český varhaník a hudební skladatel.
• František Stupka (*1879 – †1965), český dirigent, houslista, pedagog, dirigent České filharmonie v Praze, hlavní dirigent a umělecký ředitel Moravské filharmonie v Olomouci, profesor Janáčkovy akademie muzických umění v Brně.
  „Rozbouřená krev – jak říká můj lékař p. MUDr. Vondrovic – a to srdíčko, to jsou činitelé, kteří mne velí hledati útočiště v lázních Poděbradech, v nichž každoročně nalézám úlevu, posílení a chuť k dalšímu žití a práci. Srdíčko se uklidní, krev se ochladí hned po několika koupelích v zázračné, šumící poděbradské vodě, která tak láskyplně přivine člověka ve svou náruč, že se mu ani nechce vyprostiti se z tohoto něžného objetí. Mně osobně stala se každoroční návštěva lázní Poděbrad nutností. Několikanedělní léčení, jehož nejpotřebnějším činitelem jsou uhličité lázně, nezklamou nikdy mé naděje, kladené v toto útočiště chorých.“
• Leoš Svárovský (*1961), český dirigent a hudební pedagog.
• Jaroslav Uhlíř (*1945), český hudební skladatel, herec, zpěvák, komik, klavírista a moderátor.
  „Malé, útulné, blízko Prahy, krásné stromy a příjemní lidé.“

Hudebníci

• Dan Bárta (*1969), český zpěvák, textař a fotofraf. Mnohonásobný držitel ceny Akademie české populární hudby.
• Lubomír Brabec (*1953), český kytarový virtuóz.
• Jitka Čechová (*1971), česká klavíristka, členka Smetanova tria.
• Petra Černocká (*1949), česká zpěvačka a herečka.

Petra Černocká s manželem na Lázeňském plese, 2017.

• Michal Dvořák (*1965), producent, skladatel, textař, hráč na klávesové nástroje, zakládající člen skupiny Lucie.

Hudebník Michal Dvořák (vpravo) v lázeňské Galerii Ludvíka Kuby, 2018. Foto: Jirka Jansch.

• Karel Hašler (*1879 – †1941), český písničkář, spisovatel, herec, skladatel, zpěvák, režisér.

Písničkář Karel Hašler (vpravo) s přítelem Ferdinandem Janowitzem na poděbradské plovárně, 1928. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• Ondřej Hejma (*1951), český zpěvák a hudební skladatel, frontman skupiny Žlutý pes.

Zápis Ondřej Hejmy do lázeňské kroniky, 2015.

• Raymond Holánek (*1893 – †1940), jednoruký klavírní virtuos, žák hr. Gézy Zichyho.
• Jitka Hosprová (*1975), česká violová virtuoska.
• Michal Hrůza (*1971), český zpěvák, skladatel, textař, zakládající člen a dlouholetý frontman skupiny Ready Kirken, člen Kapely Hrůzy.
• Václav Hybš (*1935), český hudebník, trumpetista, dirigent, hudební aranžér, kapelník tanečního Orchestru Václava Hybše.
• Ivan Kamburov, bulharský hudebník, muzikolog.
• Otokar Kocián, houslový virtuos.
• Dušan Kotlár (*1951), pedagog, scénárista, režisér, muzikant a primáš cimbálové muziky.
• Jan Kubelík (*1888 – †1940), český houslista a hudební skladatel.

Virtuos Jan Kubelík (vlevo) s doprovodem v lázních. Reprodukce z: Zlatá Praha XXIX, č. 49., 1912, 595

• Marta Kubišová (*1942), česká zpěvačka, trojnásobná vítězka ankety popularity československých zpěvaček, Zlatého slavíku.
• Josef Markus (*1853 – †1926), český houslista, ředitel orchestru Národního divadla v Praze.
• Jitka Molavcová (*1950), česká herečka, zpěvačka, spisovatelka, muzikantka, moderátorka, členka souboru divadla Semafor.
• Václav Neckář (*1943), český popový zpěvák a filmový herec.

Václav Neckář zpívá na lázeňské kolonádě, 2015.

• František Ondříček (*1857 – †1922), český houslista, hudební skladatel, pedagog.
• Zdeněk Otava (*1902 – †1980), český operní pěvec, baryton, profesor sólového zpěvu na Akademii múzických umění.
• Miroslav Paleček (*1945), český folkový písničkář, kytarista, textař a skladatel, bývalý člen divadla Semafor.
• Petr Rezek (*1942), český zpěvák, kytarista, textař, hudební skladatel, moderátor, hudební redaktor a autor rozhlasových her.

Petr Rezek (uprostřed) při koncertě v lázeňském Kongresovém centru, 2019. Foto: Lázně Poděbrady.

• Yvetta Simonová (*1928), česká operetní, muzikálová a popová zpěvačka.
• Jiří Stivín (*1942), český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel.
• Zbyňka Šolcová (*1967), významná česká harfenistka.
• Karel Štědrý (*1937), český zpěvák, herec, moderátor a podnikatel.
  „Poděbrady nejsou jen na srdce, ale svými krásnými parky a perfektními lázeňskými službami, i na psychiku lázeňských hostů. Máte můj obdiv a dík.“

Zápis Karla Štědrého do lázeňské kroniky, 2011.

• Jana Švenková, česká jazzová zpěvačka, auditorka Mazars Audit, spoluzakladatelka prestižního ocenění Podnikatelka roku.
• Pavel Vítek (*1962), český zpěvák populární hudby a muzikálový herec.
• Žofie Vokálková-Šrámková (*1971), česká flétnistka.
• Hana Zagorová (*1946), česká zpěvačka, textařka, herečka a moderátorka, devítinásobná držitelka ocenění Zlatý slavík v kategorii Zpěvačka roku.

Hana Zagorová (uprostřed) při koncertě v lázeňském Kongresovém centru, 2019. Foto: Lázně Poděbrady.

• Marcel Zmožek (*1965), český textař, skladatel a zpěvák.
• Josef Zoch (*1960), český zpěvák.

Hudební soubory

• Akademický orchestr Českého vysokého učení technického v Praze.
• Babouci, nejstarší jihočeská dechovka.
• Big Band Pacholata, nejstarší amatérský Big Band v ČR, založený v roce 1946.
• The Chelmsford County High School Orchestra, školní orchestr z Chelmsfordu ve Velké Británii.
• The City of Belfast Youth Concert Band, orchestr nadějných hudebníků z Belfastu v Severním Irsku.
• The Dixieland messengers Praha, dixielandová hudební skupina z Prahy.
• The Gilligham School Orchestra, školní orchestr z Gillinghamu ve Velké Británie.
• The Guernsey Youth Jazz Orchestra, jazzový orchestr z ostrova Guernsey ve Velké Británii.
• The Guernsey Concert Wind Band, hudební skupina z ostrova Guernsey ve Velké Británii.
• Gusla choir.

Gusla choir před Hotelem Libenský, 1931. Reprodukce z: Bulgarian Archives State Agency / Wikimedia commons.

• Harmonieorkest Mol Rauw, hudební orchestr z Holandska, založený v roce 1948.
• Hlahol poděbradský, poděbradský pěvecký sbor a instrumentální soubor.
• Hlahol pražský, pražský smíšený pěvecký sbor, založený původně jako mužský v roce 1861.
• **Hudba Hradní stráže a Policie ČR, společné hudební těleso Hradní stráže a Policie ČR.
• Imperial College Sinfonietta, studentský symfonický orchestr z Londýna ve Velké Británii.
• The Kennet School Orchestra, studentský orchestr z Thatchamu ve Velké Británii.
• Kmochova kapela z Kolína, kolínský dechový orchestr vedený dirigentem a skladatelem Františkem Kmochem.
• Kobenhavns Kommunes Skoleorkester, studentský dechový orchestr z Kodaně v Dánsku.
• Květovanka, pražská krojovaná kapela.
• Sir John Lawes Group, jazzový bigband z Anglie.
• Musikvereine König David Keppeln und Heimatklänge Uedemerbruch, německé dechové kapely.
• Nationaal Jeugd Fanfare Orkest, národní mladežnický orchestr z Nizozemí.
• Norwich High School For Girls Orchestra, mládežnický pěvecký sbor a orchestr z Norwiche v Anglii.
• The Nottingham Youth Orchestra, orchestr talentovaných hudebníků z Nottinghamu ve Velké Británii.
• Orchestr Landesmusikjugend Hessen e. V., německý orchestr nadějných hudebníků.
• Pěvecký spolek „Smetana“ z Plzně, pěvecký spolek řízený dirigentem J. Tichým.
• The Portsmouth grammar school bands, dechové orchestry střední školy z Portsmouthu v Anglii.
• Symfonický orchestr pražských symfoniků.
• The Southampton University Symphony Orchestra, univerzitní symfonický orchestr ze Southamptonu ve Velké Británii.
• Ústřední hudba armády České republiky, vrcholové reprezentativní vojenské hudební těleso určené k propagaci a reprezentaci dobrého jména Armády České republiky.
• Vojenská hudba čáslavská, vojenský hudební orchestr československého pěšího pluku č. 21 pod vedením kapelníka pp. Jandy.
• Vojenská hudba liberecká, vojenský hudební orchestr československého pěšího pluku č. 44 pod vedením štábního kapitána, kapelníka Josefa Potužníka.
• Vojenská hudba mladoboleslavská, vojenský hudební orchestr československého pěšího pluku č. 47 pod vedením kapelníka pp. Hančla.

Jazykovědci

• Tytus Benni (*1877 – †1935), polský jazykovědec, zakládající osobnost polské fonetiky, profesor varšavské university.
• František Chudoba (*1878 – †1941), český anglista, literární historik a překladatel, profesor anglické filologie na Masarykově univerzitě v Brně, přednášel o českém jazyce a literatuře na King’s Colledge v Londýně.
• Vladimir Andrejevič Francev (*1867 – †1942), ruský literární historik a slavista, profesor na varšavské univerzitě, od r. 1927 řádný profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Ota Ginz (*1896 – †1976), český esperantista, předseda propagační sekce Svazu esperantistů.
• Ludvík Goldberger (*1867 – †1937), český právník, jazykovědec, průkopník esperanta a univerzitní lektor.
• František Groh (*1863 – †1940), český klasický filolog, archeolog, profesor a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Václav Ignat Hanus, český pedagog a publicista, profesor vysoké školy technické v Poznani, lektor českého jazyka na univerzitě v Poznani, víceprezident Towaryzstwa polsko–czeskosłowackiego w Poznaniu, od r. 1938 lektor polštiny na Vysoké škole obchodní v Praze.
• Ladislav Heger (*1902 – †1975), český pedagog, germanista, nordista, překladatel z němčiny, vlámštiny, dánštiny a islandštiny, docent Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Palackého univerzity v Olomouci.
• Václav Hodr (*1893 – †1978), český jazykovědec a romanista, autor řady učebnic italštiny a mnohokrát vydaného Italsko–českého a Česko-italského kapesního slovníku.
• Quido Hodura (*1879 – †1960), český jazykovědec, specialista v oboru dialektologie, lexikografie a stylistiky, profesor českého jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Rudolf Hromada (*1890 – †1964), český esperantista, autor esperantských slovníků, překladatel českých autorů do esperanta, především básníků, redaktor „La Progreso“.
• Bedřich Hrozný (*1879 – †1952), mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, rozluštitel starověkého jazyka Chetitů, zakladatel oboru chetitologie, děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze, v r. 1952 jeden z prvních akademiků Československé akademie věd.
  „Pan dr. Filip poradil mi procházky v koupacím triku na lukách na břehu labském. Bez knihy, často i bez přemýšlení dovedl jsem tak prochoditi na lukách labských pod stříbrnými topoly po celé hodiny, dopřávaje svým nervům nejplnějšího odpočinku.“
• Oldřich Hujer (*1880 – †1942), český jazykovědec, specialista v oboru srovnávací indoevropské a slovanské jazykovědy a dějin českého jazyka, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Oleksander Mychajlovyč Kolessa (*1867 – †1945), ukrajinský literární historik a filolog, profesor ukrajinistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rektor a spoluzakladatel exilové Ukrajinské svobodné univerzity.
• Jevgenij Alexandrovič Ljackij (*1868 – †1942), ruský literární historik, první profesor ruského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1922).
• Vilém Mathesius (*1882 – †1945), český jazykovědec, literární historik, představitel české strukturální lingvistiky, spoluzakladatel Pražského lingvistického kroužku, zakladatel české anglistiky, první profesor anglického jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Jooseppi Julius Mikkola (*1866 – †1946), finský lingvista, profesor slovanské filologie na univerzitě v Helsinkách ve Finsku, účastník I. sjezdu slovanských lingvistů v Praze.
• Jan Mukařovský (*1891 – †1975), český estetik, literární vědec, přestavitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Komenského univerzity v Bratislavě, rektor Univerzity Karlovy v Praze, ředitel Ústavu pro českou literaturu Československé akademi věd.
• Václav Niederle (*1867 – †1946), český klasický filolog, autor Mluvnice jazyka řeckého pro klasická gymnasia.
• František Novotný (*1881 – †1964), český klasický filolog, profesor klasické filologie a děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, řádný člen České akademie věd a umění, překladatel Platónova díla do češtiny.
• Antonín Osička (*1888 – †1949), český anglista, básník, prozaik, lektor anglického jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Vysoké škole obchodní v Praze a Českém vysokém učení technickém v Praze.
• František Pastrnek (*1853 – †1940), český jazykovědec, paleoslavista, literární historik, etnograf, publicista a vysokoškolský pedagog, profesor slovanské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze.
• Alexej Leonidovič Petrov (*1859 – †1932), ruský historik, slavista, profesor slavistiky na petrohradské univerzitě.
• Livingstone Porter (*1894 – †1955), americký slavista, univerzitní profesor.
• Marjan Szyjkowski (*1883 – †1952), polský literární historik, polonista, působil na Jagellonské univerzitě v Krakově v Polsku, první řádný profesor polonistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, člen Polské akademie věd a umění.
• Felix Tauer (*1893 – †1981), český orientalista, překladatel, profesor literatury islámského východu a dějin islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Bohumil Vydra (*1889 – †1952), český polonista, lexikograf, dialektolog, překladatel, lektor polského jazyka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysoké škole obchodní v Praze, lektor českého jazyka a literatury na varšavské univerzitě v Polsku, spoluzakladatel Společnosti slovanské vzájemnosti.
• Miloš Weingart (*1890 – †1939), český jazykovědec, literární historik, publicista, pedagog, profesor slovanské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě, profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, prorektor Univerzity Karlovy v Praze, spoluzakladatel Pražského lingvistického kroužku.
• Josef Zubatý (*1885 – †1931), český jazykovědec, indolog, překladatel indické literatury, bohemista, profesor staroindické filologie, srovnávacího jazykozpytu a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze, prezident České akademie věd a umění.

Kuchaři

• Dalibor Navrátil (*1972), kuchař a gastronomický školitel, rytíř francouzského řádu Chaine des Rotisseurs.
• Filip Sajler (*1979), český kuchař, podnikatel a spolumoderátor pořadu České televize o vaření, Kluci v Akci.
• Ondřej Slanina (*1984), český kuchař, spolumoderátor kulinářského pořadu České televize, Kluci v Akci.

Lékaři

• Josef Apetauer (*1898 – †1955), český lékař, psychiatr, pedagog, spoluzakladatel české dětské psychiatrie, vedoucí Pedologického ústavu v Praze, zakladatel a přednosta lůžkového dětského oddělení psychiatrické kliniky prof. Myslivečka.
• Jan Baštecký (*1899 – †1968), český lékař, radiolog, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a přednosta její radiologické kliniky.
• Bohuslav Bouček (*1886 – †1953), český lékař a farmakolog, profesor farmakologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přednosta deontologického oddělení Ústavu dějin lékařství v Praze.
• Kateřina Cajthamlová (*1962), česká lékařka a odbornice na výživu.
• Jan Cimický (*1948), český psychiatr, prozaik, básník, překladatel, dramaturg a scénárista.
• Jaromír Doskočil (*1891 – †1963), lékař, pediatr, učitel a ředitel školy při Deylově ústavu pro nevidomé v Praze.
• Antonín Frank (*1892 – †1929), český lékař, anatom, přednosta Ústavu pro normální a topografickou anatomii a docent Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
• Cyril Gála (*1895 – †1970), český gynekolog a porodník, ředitel Státního ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v Pardubicích, primář gynekologicko-porodnického oddělení všeobecné nemocnice v Pardubicích.
• Richard Harnach (*1898 – †1981), český veterinární mikrobiolog a bakteriolog, profesor Vysoké školy zvěrolékařské v Brně.
• Ladislav Haškovec (*1866 – †1944), český lékař, neurolog a profesor neuropatologie na Univerzitě Karlově v Praze, zakladatel prvního neurologického oddělení v Čechách (v Praze Na Františku, 1905).
• Jaroslav Hlava (*1855 – †1924), český lékař, patolog a mikrobiolog, průkopník české bakteriologie, profesor patologické anatomie a děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze.
• Ivan Honl (*1866 – †1936), český lékař, bakteriolog a sériolog, spoluzakladatel české lékařské mikrobiologie, profesor bakteriologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, organizátor občanských iniciativ v boji proti tuberkulóze.
• Ivan Horbaczewski (*1854 – †1942), ukrajinský lékař a chemik, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, čestný profesor ukrajinské univerzity v Praze, první ministr zdravotnictví Rakouska.
• Richard Imhofer (*1871 – †1937), lékař, laryngolog, profesor Lékařské fakulty německé univerzity v Praze.
• Sergěj G. Jakuševič, profesor Lékařské fakulty v Charkově, ředitel kliniky vnitřních chorob Charkovské univerzity.
  „Československé Lázně Poděbrady očekává skvělá budoucnost, poněvadž jejich neobyčejná léčivá působnost zvláště pří chorobách srdce a cév se projevuje zcela určitě mocným způsobem. Působnosti uhličitých koupelí poděbradských velice napomáhá šťastná poloha místa, dávajícího plnou možnost duševního a tělesného odpočinku na čistém vzduchu a možnost užitečného pohybu v míře dovolené ošetřujícími lékaři; místo není položeno nízko a není vlhké jako př. Nauheim a není tak hornaté jako na př. Kislovodsk.“
• Josef Jerie (*1871 – †1951), český lékař gynekolog a porodník, jeden ze zakladatelů českého porodnictví, profesor a přednosta I. gynekologicko–porodnické kliniky Lékařské fakulty univerzity Karlovy v Praze.
• Gustav Kabrhel (*1857 – †1939), český lékař, hygienik, zakladatel české hygienické školy, první profesor hygieny na české Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
  „Jsem na základě vlastních zkušeností přesvědčen, že lázně poděbradské nejen pro skutečné neduhy srdeční, rheumatické, nervové, nýbrž i pro lidi, kteří hledají po práci svého povolání zotavení, osvěžení, poskytují léčivých hodnot, aby rovnováha v hospodářství organismu lidského byla opět docílena a takovým způsobem bylo profylakticky pečováno, aby ekonomie sil tělesných a duševních byla udržována ve stavu přiměřeném.“
• Roman Kadlický (*1879 – †1948), český lékař, oftalmolog, profesor Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, profesor a přednosta oční kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Jan Knobloch (*1900 – †1997), český lékař, chirurg, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dlouholetý primář chirurgického oddělení Nemocnice na Bulovce v Praze, ředitel Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze.
• Vratislav Kučera (*1865 – †1946), český lékař, zakladatelská osobnost československé experimentální balneologie, podílel se na založení Ústavu pro fyzikální léčbu v Praze, profesor balneologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
• Stanislav Mentl (*1894 – †1981), český lékař, kardiolog, antropolog, politik, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přednosta kardiologického oddělení Vinohradské nemocnice v Praze, ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československa, zakládající člen Československé antropologické společnosti při Československé akademii věd.
• František Mikula (*1914 – †1981), český lékař, neurolog, vysokoškolský pedagog, přednosta neurologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
• Václav Neumann (*1884 – †1956), český lékař, patologický anatom, profesor Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přednosta Patologicko-anatomického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
• Bohuslav Niederle st. (*1873 – †1963), český lékař, chirurg, primář a ředitel okresní nemocnice v Kladně, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, průkopník rentgenologie v Čechách.
• František Ninger (*1886 – †1966), český lékař, zakladatelská osobnost moravské otorinolaryngologické školy, přednosta otorinolaryngologické kliniky a profesor Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
• František Procházka (*1864 – †1934), český lékař, pedagog, odborný publicista, zakladatel Ústavu sociálního lékařství v Praze, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Stanislav Růžička (*1872 – †1946), český lékař, hygienik, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, profesor a přednosta Hygienického ústavu Univerzity Komenského v Bratislavě, zastánce eubiotických teorií.
• Vladislav Růžička (*1870 – †1934), český lékař, hygienik, eugenik, zakladatel a vedoucí Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ředitel Československého státního ústavu pro národní eugeniku, spoluzakladatel a předseda Československé eugenické společnosti.
• Emanuel Rychlík (*1876 – †1963), český chirurg, mimořádný profesor válečné chirurgie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, primář nemocnic v Jinřichově Hradci a Písku.
• Ladislav Syllaba (*1868 – †1930), český lékař, publicista, politik, odborník na vnitřní a nervové choroby, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, politik, poslanec Revolučního národního shromáždění.
  „Přesvědčil jsem se, že lázeňská léčba v Lázních Poděbradech u nemocných, pro tyto lázně vhodně vybraných, vyrovná se úplně léčbě lázeňské v kterýchkoliv jiných světových místech podobného rázu.“
• František Šamberger (*1871 – †1944), český lékař, dermatovenerolog, profesor a přednosta kožní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, předseda České vědecké dermatovenerologické společnosti a Svazu slovanských dermatovenerologů.
  „Když léky už selhávají – Poděbrady se osvědčí.“
  „Posílám každoročně řadu nemocných do Poděbrad. A chválíme si účinek jich blahodárný oba. I já mám radost z výsledků tu docílených i pacienti moji.“
• Karel Švehla (*1866 – †1929), český lékař, pediatr, přednosta kojenecké kliniky dětské nemocnice na Karlově v Praze.
• Radim Uzel (*1940), český gynekolog, sexuolog, regionální politik, čestný předseda a člen vědecké rady Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu, vysokoškolský pedagog.
• Alois Velich (*1869 – †1952), český lékař, politik, pedagog, fyziolog, patolog, farmakolog, přednosta a profesor farmakologického a farmaceutického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, profesor a rektor Českého vysokého učení technického v Praze, poslanec Říšské rady a Revolučního národního shromáždění.
  „Poděbradské lázně jsou pro léčbu srdečních chorob zvláště proto výborné, jelikož se vyznamenávají znamenitým povzbuzujícím účinkem na oběh krevní, jímž zjednává se rovnováha nebo značná náprava rovnováhy i v případech těžkých chorob srdečních nebo cévních, a mimo to provádí se tam co nejpodrobněji vyšetřování za pomoci všech vyšetřovacích pomůcek. A právě takového vyšetření je potřebí, má–li léčení býti prováděno plným zdarem.“
• Antonín Veselý (*1863 – †1932), český lékař, internista, velitel infekční nemocnice v Praze na Karlově, zakladatel a přednosta propedeutické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Vlastimil Vrtiš (*1889 – †1990), český zoolog, antropolog, veterinární morfolog, profesor histologie a embryologie na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, děkan a vedoucí katedry histologie a embryologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
• Karel Weigner (*1874 – †1937), český lékař, anatom, vedoucí Anatomického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, profesor a děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze.
• Bedřich Wiškovský (*1891 – †1953), český lékař, otorinolaryngolog, zakladatel českého dětského ušního, nosního a krčního, profesor a děkan Lékářské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, přednosta dětské otorinolaryngologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• František Zahradnický (*1867 – †1930), český lékař, chirurg, první primář německobrodské nemocnice, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, spoluzakladatel Ligy proti tuberkulose, rytíř Řádu Františka Josefa I.

Malíři

• Vladimír Albrecht (*1953), český akademický malíř, grafik.
• Michal Bačák (*1985), český ilustrátor a designér, vítěz Czech Grand Design Award.

Ilustrátor Michal Bačák při zahájení vlastní výstavy v lázeňské galerii, 2019. Foto: Ondřej Vasilovčík

• Karel Beneš (*1881– †1941), český malíř, kreslíř a dokumentátor národopisu.
• Oldřich Blažíček (*1887– †1953), český malíř.
• Ferdinand Engelmüller (*1867 – †1924), český malíř, ilustrátor, scénograf, grafik, pedagog.
• Oldřich Kerhart (*1895 – †1947), český malíř, typograf, ilustrátor, dramatik.
• Ludvík Kuba (*1863 – †1956), český malíř, folklorista, spisovatel.

Malíř Ludvík Kuba (třetí zprava) s bratrem Konstantinem (druhý zprava), vlevo redaktor Ladislav Volenec v lázeňském parku v Poděbradech. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• Alfons Mucha (*1860 – †1939), český malíř, ilustrátor, grafik, pedagog.
  „Ke dlouhé řadě vděčných návštěvníků rád přistupuji, abych projevil svou srdečnou radost nad neobyčejným vzrůstem a rozkvětem Vašeho „už slavného“ lázeňského ústavu.
  S radostí také vzpomínám všech svých návštěv ve Vašem krásném městě.“
  „Žehnej Bůh dalšímu šťastnému rozvoji, aby každé srdce nalezlo zde blahodárný klid a zdraví pro štěstí a klid nás všech.“
• Jiřina Průchová (*1955), česká akademická malířka.
• Karel Rašek (*1861 – †1918) český malíř, výtvarník a ilustrátor.
• Karel Štapfer (*1863 – †1930), český loutkař, redaktor, typograf, malíř, grafik, scénograf, ilustrátor.
• Otakar Vojta (*1879 – neznámo), český malíř, grafik, armádní důstojník.

Matematici a fyzici

• Philipp Frank (*1884 – †1966), rakouský teoretický fyzik, matematik, pozitivistický filosof, člen Vídeňského kroužku, profesor matematiky a fyziky na Německé univerzitě v Praze (1912–1938), od roku 1938 profesor na Harvardově univerzitě ve Spojených státech amerických.
• Václav Hruška (*1888 – †1954), český matematik, profesor aplikované matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze, specialista na grafické a mechanické výpočty, průkopník užití počítacích strojů.
• František Kadeřávek (*1885 – †1961), český matematik, profesor deskriptivní geometrie na Českém vysokém učení technickém v Praze, rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
• Václav Láska (*1862 – †1943), český astronom, matematik, geofyzik a geodet, profesor geodézie a astronomie na technice ve Lvově, profesor aplikované matematiky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, zakladatel a první ředitel Státního ústavu geofyzikálního.
• Vladimír Mašek (*1883 – †Neznámo), český matematik, profesor matematiky na Vysoké škole zemědělské v Brně, děkan lesnického a hospodářského oboru Vysoké školy zemědělské v Brně.
• Vladimír Novák (*1869 – †1944), český fyzik, profesor obecné a technické fyziky a rektor Vysokého učení technického v Brně, předseda brněnské pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků, předseda Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, člen Société francaise de physique v Paříži.
• František Nušl (*1867 – †1951), český astronom, matematik, profesor matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze, profesor astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny, ředitel Státní hvězdárny v Praze, předseda České astronomické společnosti.
• Vselovod Viktorovič Stratonov (*1869 – †1938), ruský astrofyzik, profesor a děkan Matematicko-fyzikální fakulty Moskevské státní univerzity, spoluzakladatel a ředitel ruského Institutu pro astrofyziku, přednášel na ruské univerzitě v Praze a Českém vysokém učení technickém v Praze.
• Jindřich Svoboda (*1884 – †1941), český astronom, profesor sférické astronomie, základu vyšší matematiky a rektor Českého vysokého učení technického v Praze, spoluzakladatel astronomické observatoře Českého vysokého učení technického v Praze.
• Daniel Sýkora (*1978), český programátor, matematik, grafik, profesor na katedře počítačové grafiky a interakce na ČVUT FEL v Praze, držitel Ceny Neuron.

Přednáška Daniela Sýkory (vlevo) na téma Zvládne stroj nahradit malíře? v lázeňské galerii, 2019. Foto: Marek Příhoda

• Viktor Teissler (*1883 – †1962), český fyzik, průkopník lékařské fyziky v Československu, docent experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univezity Karlovy v Praze, profesor lékařské fyziky a přednosta Ústavu lékařské fyziky Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, profesor lékařské fyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
• Jan Vojtěch (*1879 – †1953), český matematik, profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, děkan odboru inženýrského stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Brně, profesor matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze.
• Otakar Zich ml. (*1908 – †1984), český matematik, logik, filozof, kybernetik, profesor logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel a vedoucí první české samostatné katedry logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Ministři

• Petr Bendl (1966), český politik, ministr zemědělství České republiky, ministr dopravy České republiky, 1. hejtman Středočeského kraje.
• Mikuláš hrabě z Bubna–Litic (*1897– †1957), český šlechtic, politik, ministr zemědělství Protektorátu Čechy a Morava.
• Petr Čermák (*1953), český lékař, podnikatel, politik, člen Občanské demokratické strany, poslední ministr vnitra Československa.
• Vladimír Dlouhý (*1953), český ekonom a politik, bývalý místopředseda strany ODA, ministr průmyslu a obchodu ČR, ministr hospodářství ČSFR a prezident Hospodářské komory ČR.
• Josef Dolanský (*1868 – †1943), český politik, poslanec Moravského zemského sněmu, Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění republiky Československé, ministr spravedlnosti Československa.
• Václav Klofáč (*1868 – †1942), československý novinář, politik, zakladatel a vůdce československých socialistů, první československý ministr národní obrany.
• Ivan Kočárník (*1944), český ekonom, politik, člen Občanské demokratické strany, místopředseda vlády České republiky, první ministr financí České republiky.
• Jan Krčmář (*1877 – †1950), český právník, politik ministr školství a národní osvěty Československa, rektor Univerzity Karlovy v Praze.
• Ivan Langer (*1967), český politik, člen Občanské demokratické strany, ministr vnitra a ministr informatiky České republiky, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
• Michal Lobkowicz (*1964), český politik, poslanec Poslanecké sněmovny České republiky, ministr obrany České republiky.
• Miroslav Macek (*1944), český stomatolog, publicista, překladatel, politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany, ministr práce a sociálních věcí Československa, místopředseda poslední federální vlády Československa.
• Svatopluk Němeček (*1972) ministr zdravotnictví ČR, politik a lékař.

Premiér Bohuslav Sobotka (druhý zprava) s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (druhý zleva) na návštěvě v Lázních Poděbradech, 2014.

• Ladislav Novák (*1872 – †1946), československý politik, člen Československé národní demokracie, ministr zahraničního obchodu a ministr průmyslu, obchodu a živností Československa.
  „Vzpomínám velmi rád na občasný pobyt v lázních poděbradských, které tak skvěle plní své poslání a které jako lázně ryze české, v nichž se Čech nemusí obávati mluviti hlasitě svou mateřštinou, v našich mnohých lázních tak macešsky odbývanou a mnohdy i násilně potlačovanou, přirostly nám opravdu k srdci.“
• Vlastimil Picek (1956), český voják a politik, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ministr obrany České republiky.
• Ivan Pilip (*1963), český politik, ekonom, ministr školství, mládež a tělovýchovy a ministr financí České republiky, víceguvernér Evropské investiční banky.
• Josef Plojhar (*1902 – †1950), československý římskokatolický kněz, politik, předseda „obrozené Československé strany lidové“, ministr zdravotnictví Československa.
• Jan Ruml (*1953), český politik, aktivista v oblasti lidských práv, ministr vnitra České republiky, zakladatel a předseda Unie svobody.
• Martin Říman (*1961), český politik, člen Občanské demokratické strany, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu České republiky.
• Josef Schieszl (1876 – 1970), český politik, vedoucí politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka, poslanec Revolučního národního shromáždění republiky československého, ministr sociální péče a ministr zdravotnictví Československa.
• Vlastimil Tlustý (*1955), český politik, ministr financí České republiky.
• Jindřich Vodička (*1952), český politik, člen Občanské demokratické strany, ministr práce a sociálních věcí a ministr vnitra České republiky.
• Stanislav Volák (*1947), český psycholog, politik, ministr práce a sociálních věcí České republiky.

Modelky

• E. Cibulková , miss Československa.
• Hana Reinders Mašlíková (*1982), česká modelka a moderátorka.

Hana Mašlíková s generálním ředitelem lázní Josefem Rambouskem (vlevo) a lékařským ředitelem Vítem Mařatkou (vpravo), 2014.

Moderátoři

• Pavel Anděl (*1966), český moderátor, herec, hudebník, hudební publicista a televizní dramaturg.

Moderátor Pavel Anděl v lázeňské Galerii Ludvíka Kuby, 2018. Foto: Jirka Jansch.

• Saskie Burešová (*1946), česká rozhlasová a televizní moderátorka, hlasatelka.
• Kateřina Cajthamlová (*1962), česká dietoložka a moderátorka.
• Jana Chládková, česká zpěvačka, moderátorka, dramaturgyně pořadů Český rozhlas Region.
• Iveta Chlumská, rozhlasová moderátorka.
• Aleš Cibulka (*1977), český televizní a rozhlasový moderátor a publicista.
• Ota Černý (*1943), český televizní moderátor, novinář, sportovní publicista, šéfredaktor redakce České televize.
• Martina Kociánová (*1971), česká rozhlasová a televizní moderátorka, koncertní pěvkyně-sopranistka.
• Přemek Podlaha (*1938 – †2014), český moderátor, publicista, král českých kutilů.
• Jan Rosák (*1947), český rozhlasový a televizní hlasatel, scénarista, herec a moderátor.
• Patrik Rozehnal, rozhlasový moderátor.
• Hana Švejnohová, herečka, moderátorka, televizní hlasatelka.
• Jiří Vondra (*1984), český moderátor, diskotékový dj.
• Václav Žmolík (*1959), český novinář, publicista, scénárista, rozhlasový a televizní moderátor a redaktor.

Operní pěvci

• Antonín Aupěka (*1866 – †1947), člen operního souboru a inspicient Národního divadla v Praze.
• Andrea Tögel Kalivodová (*1977), česká operní pěvkyně, mezzosopranistka, sólistka Národního divadla v Praze.
• Vasil Adrianovič Levicky, tenorista carské opery.
• Pavel Ludikar (*1882 – †1970), český operní pěvec - basista, skladatel, režisér, překladatel.
  „Se srdcem divno hrát!
  Jen kouzlo Poděbrad
  vše zase pohladí,
  co láska rozladí!“
• Otakar Mařák (*1872 – †1939), český operní pěvec, tenorista.
• Marie Mustanová, česká operní pěvkyně a pedagožka, primadona Ziminovy opery v Moskvě v Rusku, účinkující v Národním divadle v Praze.
• Renée Nachtigallová (*1954), česká operní pěvkyně, ředitelka Originálního hudebního divadla Praha.
• Karel Norbert Novotný (*1893 – †1936), český operní zpěvák, člen souboru Vídeňské státní opery.
• Dagmar Pecková (*1961), česká operní pěvkyně, mezzosopranistka.
• Jana Heryánová Ryklová (*1976), česká pěvkyně-sopranistka.
• Albína Sehnalová (*1890 – †1946), česká dramatická pěvkyně, účinkující v Národním divadle v Brně a v Praze, členka souboru Moravského divadla v Olomouci.
• Karel Vohnický, člen operního souboru Národního divadla, tenor.

Podnikatelé

• Adolf R. Pleskot, český továrník, zakladatel a majitel první české továrny na vodoměry.
• Eva Štěpánková (*1945), zakladatelka české kosmetické společnosti RYOR.
  „Poděbrady, město mého dětství, kam se vracím ráda, často, včetně současného léčení v Libenském. Pohled na stále krásné zahradní hodiny mne vrací do dětství, kdy bylo nejlíp. Moc děkuji za nádherné dny.“
• Pavel Tykač (*1964), český podnikatel a investor.

Majitel společnosti Czech Coal Pavel Tykač (uprostřed) se ženou a předseda Pražské šachové společnosti Pavel Matocha (vpravo) v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

Právníci

• Alexander Alexevič Demjanov (*1865 – †1925), ruský právník, politik, ministr spravedlnosti prozatimní vlády ruské.
• Stanyslav Dnistrjańskyj (*1870 – †1935), ukrajinský právník, profesor Ukrajinské a německé univerzity v Praze.
• Rudolf Dominik (*1890 – †1951), právník, děkan a profesor správní vědy a správního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Otto Eichelmann (*1854 – †1943), ukrajinský právník, profesor Ukrajinské univerzity v Praze, do roku 1918 prorektor univerzity v Kyjevě, ministr ukrajinské republikánské vlády, znalec státního a správního práva.
• Antonín Hobza (*1876 – †1954), český právník, profesor mezinárodního a církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jeden z prvních akademiků Československé akademie věd.
• Václav Hora (*1873 – †1959), český právník, profesor civilního práva na Právnické fakultě Univezity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze, v r. 1952 jeden z prvních akademiků Československé akademie věd.
• Richard Horna (*1892 – †1953), český právník, právní historik, profesor československých právních dějin a děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, rovněž přednášel na Českém vysokém učení technickém v Praze a Vysoké škole obchodní v Praze.
• Bohumil Kučera (*1894 – †1980), český právník, profesor mezinárodního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Karel Laštovka (*1876 – †1941), český právník, profesor správní vědy a československého správního práva Univerzity Komenského v Bratislavě, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě, podílel se na budování slovenské samosprávy.
• Robert Maršan (*1875 – †1938), český právní historik, docent Pravnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, autor monografie o Jiřím z Poděbrad.
• Albert Milota (*1877 – †1940), český právník, politik, profesor trestního práva a děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě, senátor Národního shromáždění republiky Českolovenské za stranu národně-socialistickou.
• August Miřička (*1863 – †1946), český právník, profesor trestního práva, trestního řízení a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel a přednosta Kriminologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, podílel se na kodifikaci československého trestního práva.
• Karel Setunský (*1850 – †1929), český právník, politik, poslanec Českého zemského sněmu, stoupenec mladočeské strany.
• Emil Svoboda (*1878 – †1948), český právník, filosof, profesor Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, profesor občanského práva, dějin právní filozofie a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Josef Šupich ml. (*1872 – †1924), významný český právník, specializovaný na nemovitosti a pojišťovnictví, pražský zastupitel.
• František Weyr (*1879 – †1951), český právník, statistik, právní filosof, spoluzakladatel a děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, rektor Masarykovy univerzity v Brně, poslanec Národního shromáždění československého, předseda Státního úřadu statistického.
• Sergej Vladislavovič Zavadskij (*1871 – †1935), ruský právník, literární historik, publicista, ruský říšský senátor, přednášel dějiny ruské literatury na Vysoké škole obchodní v Praze, autor knihy o životě a díle T. G. Masaryka.

Premiéři

• Milan Hodža (*1878 – †1944), slovenský politik, člen Československé agrární strany, předseda vlády Československa.
• Karel Kramář (*1860 – †1937), československý politik, předseda Československé národní demokracie, předseda Národního sjednocení, 1. předseda vlády Československa.
• Jan Malypetr (*1873 – †1947), český pravicový politik a předseda československé vlády.
• Petr Nečas (*1964), český politik, předseda Občanské demokratické strany, ministr práce a sociálních věcí České republiky, předseda vlády České republiky.
• Bohuslav Sobotka (*1971), český politik, předseda vlády České republiky a předseda České strany sociálně demokratické.

Premiér Bohuslav Sobotka (druhý zprava) s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (druhý zleva) na návštěvě v Lázních Poděbradech, 2014.

• Jan Stráský (*1940), český politik, poslední federální předseda vlády Československa, ministr dopravy a ministr zdravotnictví České republiky.
• Jan Šrámek (*1870 – †1965), český římskokatolický kněz, politik, zakladatel a předseda Moravsko–slezské křesťansko-sociální strany na Moravě (pozdější Československé strany lidové), předseda exilové vlády Československa v Londýně.

Prezidenti a místodržitelé

• Edvard Beneš (*1884 – †1948), český politik, sociolog, pedagog, první ministr zahraničí Československa, předseda vlády Československa, prezident Československa v exilu, prezident Československa.
  „Viděl jsem mnoho, a mohu vám, pánové říci, že se můžete bez obav měřiti s nejlepšími lázněmi zahraničními. Jsem rád, že budu moci Poděbrady doporučiti.“
  „Děláte to v Poděbradech dobře. Jen to tak dělejte dál! Na shledanou.“

Prezident Edvard Beneš s chotí při oficiální návštěvě Poděbrad, 17. 8. 1945. Reprodukce z: Polabské muzeum.

• Emil Dominik Josef Hácha (*1872 – †1945), český právník a politik, předseda Nejvyššího správního soudu Československa (1925–1938), prezident pomnichovské Česko-Slovenské republiky (1938), státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).
• Václav Klaus (*1941), český ekonom a politik, zakladatel Občanské demokratické strany, předseda vlády a prezident České republiky.

Prezident Václav Klaus s první dámou Livii Klausovou a hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem na lázeňské promenádě, 2005.

• Tomáš Garrigue Masaryk (*1850 – †1957), státník, pedagog, filosof, první prezident Československé republiky.

Tomáš Garrigue Masaryk v Lázních Poděbradech, 9. května 1923. Foto: J. Vidlák, Reprodukce z: Světozor XXIII, 4. 5. 1923, 433.

• Jozef Országh (*1883 – †1949), slovenský veřejný činitel, právník a prezident zemské správy na Slovensku.
• Frant Anton kníže Thun und Hohenstein (*1847 – †1916), rakouský a český šlechtic, politik, místodržitel království Českého, ministerský předseda Předlitavska.

J. J. kn. Thun-Hohenstein, místodržitel král. Českého, navštívil opětně i se svou rodinou Lázně Poděbrady. Reprodukce z: Světozor, 1913–1914, 77.

• Antonín Zápotocký (*1884 – †1957), československý komunistický politik, předseda vlády Československa, prezident Československa.

Primátoři

• Karel Baxa (*1862 – †1938), český politik, právník, první předseda československého ústavního soudu a dlouholetý starosta (poté primátor) Prahy.
• Antonín Čermák (*1873 – †1933), americký podnikatel a politik českého původu, starosta Chicaga ve Spojených státech amerických.
• Milan Kondr (*1950), český politik, člen Občanské demokratické strany, senátor Parlamentu České republiky, primátor hlavního města Prahy.
• Jan Koukal (*1951), český politik, primátor hlavního města Prahy, senátor Parlamentu České republiky, velvyslanec České republiky v Rakousku.
• Igor Němec (*1959), český politik, primátor hlavního města Prahy, poslanec Poslanecké sněmovny České republiky, ministr bez portfeje České republiky.

První dámy

• Alice Garrigue-Masaryková (*1879 – †1966), česká socioložka, překladatelka, osvětová pracovnice, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže, bojovnice za práva žen.
  „Jsem Poděbradům vděčná za osvěžení, které tam matka nalezla za války, i za živou vodu, kterou jsem občas nalezla já, když bylo třeba odpočinout si na den, dva v letech největší práce.“
• Charlotta Garrigue-Masaryková (*1850 – †1923), osvětová pracovnice, publicistka, překladatelka, první dáma Československa, manželka T. G. Masaryka, výrazná osobnost českých ženských spolků.
• Livia Klausová (*1943), česká ekonomka, první dáma České republiky, velvyslankyně České republiky na Slovensku.

Prezident Václav Klaus s první dámou Livii Klausovou a hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem na lázeňské promenádě, 2005.

• Marie Zápotocká (*1890 – †1981), manželka pátého československého prezidenta Antonína Zápotockého.

Předsedové senátu a poslanecké sněmovny

• Libuše Benešová (*1948), česká politička, členka Občanské demokratické strany, předsedkyně Senátu Parlamentu České republiky.
• Václav Benda (*1946 – †1999), český filosof, kybernetik, politik, katolický aktivista, vydavatel, zakladatel a předseda Křesťanskodemokratické strany, předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
• Jiří Honajzer (*1955), český politik, poslanec České národní rady, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
• Mořic Hruban (*1862 – †1945), český právník, politik, předseda Katolické strany národní na Moravě, člen Československé strany lidové, místopředseda sněmovny Národního shromáždění republiky Československé.
• Přemysl Sobotka (*1944), český politik, lékař, člen Občanské demokratické strany, předseda Senátu Parlamentu České republiky.
• Filip Šedivý (*1953 – †2008), český právník, diplomat, politik, první místopředseda Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky, první velvyslanec České republiky na Slovensku.
• Jiří Vlach (*1952), český politik, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přírodovědci

• Alexander Jevgenič Fersman (*1883 – †1945), ruský mineralog, geochemik, ředitel leningradského muzea Akademie nauk.
• Otakar Gartner (*1889 – †1961), český vysokoškolský profesor geologie, petrografie a mineralogie, působil v Mineralogicko geologickém ústavu České vysoké školy technické v Brně a dále na Vysoké škole zemědělské v Brně a Masarykově univerzitě v Brně.
• Jaroslav Jiljí Václav Jahn (*1865 – †1934), český mineralog, geolog, profesor a rektor Českého vysokého učení technického v Brně.
• Jan Koliha (*1890 – †1939), český geolog, paleontolog, muzeolog, přednosta geologicko-paleontologického oddělení Národního muzea v Praze.
• Adalbert Liebus (*1876 – †1945), geolog, paleontolog, profesor paleontologie německé univerzity v Praze, předseda přírodovědeckého spolku Lotos.
• Emanuel Rádl (*1873 – †1942), český přírodovědec a filosof, docent fyziologie smyslových orgánů zvířat a dějin biologických věd na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, profesor přírodní filozofie, metodologie a dějin biologických věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel Realistického klubu, předseda Jednoty filosofické, zakladatel Československé ligy pro lidská práva.
• Vojtěch Smetana (*1890 – †1948), český geolog, přednosta Státního geologického ústavu v Praze
• Rudolf Sokol (*1873 – †1927), český geolog, geomorfolog, pedagog.
• František Karel Studnička (*1870 – †1955), český přírodovědec, histolog, embryolog, docent histologie a mikroskopické anatomie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, mimořádný profesor obecné zoologie a srovnávací anatomie Vysoké školy technické v Brně, profesor histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
• Václav Švambera (*1866 – †1939), český geograf, hydrolog, profesor a děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel a ředitel Geografického ústavu Univezity Karlovy v Praze, zakladatel Státní sbírky mapové Československé republiky.
• Vladimír Úlehla (1888 – 1947), český fyziolog rostlin, etnograf, ekolog, filozof, profesor a vedoucí Ústavu pro fyziologii rostlin Přírodovědecké fakulty Masarykovi univerzity v Brně, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
• Zygmunt Weyberg (*1872 – †1945), polský petrograf, chemik, mineralog, profesor univerzity ve Varšavě v Polsku, profesor a děkan Filozofické fakulty Lvovské národní univerzity Ivana Franka.

Sochaři

• Jan Kahaj (*1890 – †1969), český sochař, legionář, restaurátor.
• Stefan Milkov (*1955), český sochař, designér a hudebník s bulharským kořeny.

Stefan Milkov a Opilý anděl před lázeňskou Galerii Ludvíka Kuby.

• Čeněk Vosmík (*1860 – †1944), český akademický sochař a restaurátor.
  „Již po mnoho roků jsou poděbradské lázně mým útočištěm, kde hledám a skutečně nalézám odpočinek a zotavení pro moji uměleckou tvorbu. Procházky po svěží a zelené polabské krajině mne duševně uklidňují a tak skvěle doplňují léčebné účinky lázní. Proto se mi stal pobyt v těchto našich českých lázních tak milý, že se s radostí každého roku jako věrný návštěvník opět do nich vracím.“

Spisovatelé a novináři

• Václav Beneš-Šumavský (*1850 – †1934), český spisovatel, překladatel a novinář.
• Popelka Biliánová (*1862 – †1941), česká spisovatelka, dramatička, publicistka, osvětová pracovnice v ženském hnutí.
• Rajmund Cejnek (*1860 – †1929), český redaktor, autor historických spisů.
• Vasilij Ivanovič Němirovič–Dančenko (*1845 – †1936), ruský spisovatel a žurnalista.
• Karel Engelmüller (*1872 – †1950), český spisovatel, dramatik, divadelní kritik, překladatel z němčiny a norštiny, vrchní finanční účetní rada.
• Ivanka Devátá (*1935), česká herečka a spisovatelka.
• Jaroslav Hašek (*1883 – †1923), český spisovatel, publicista a novinář.
• Jan Herben (*1857 – †1936), československý politik, novinář, spisovatel a historik.
• Ignát Hermann (*1854 – †1935), český spisovatel, humorista a redaktor.
• Josef Holeček (*1853 – †1929), český spisovatel, překladatel a novinář.
• Karel Horký (*1879 – †1965), český novinář, spisovatel, kritik, vydavatel.
• František Hrnčíř (*1860 – †1928), vlastenecký učitel, spisovatel, autor historických knih pro mládež.
• Václav Hübner (*1857 – †1920), český novinář a ředitel Národního divadla v Brně (1891–1892).
• Alois Jirásek (*1851 – †1930), český prozaik, dramatik a politik.

Spisovatel Alois Jirásek s chotí v lázeňském parku, 1912. Foto: J. Vidlák, Reprodukce z: Soukromé muzeum Poděbrady.

• Růžena Jesenská (*1863 – †1940), česká učitelka, básnířka, spisovatelka.
  „Okolí, které láká k vděčným vycházkám na slavnou a usmiřující krásu, která po živé společenské náladě v lázeňském okrsku skýtá milou odloučenost a uklidňující notu v mírných obzorech a svěžesti zeleně a vůně vod a rozsáhlých travnatých rovin.“
• Egon Erwin Kisch (*1885 – †1948), německý novinář, spisovatel, reportér.
• Josef Kopta (*1894 – †1962), český spisovatel a novinář.
• Anna Lauermannová (*1852 – †1932), česká spisovatelka, publikovala pod pseudonymem Felix Téver.
• Helena Malířová (*1877 – †1940), česká spisovatelka a novinářka.
• Bohumil Mathesius (*1888 – †1952), český básník, překladatel, literární vědec (rusista), editor, publicista, profesor sovětské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, bratranec jazykovědce Viléma Mathesia.
• Ladislav Mattuš (*1868 – †1951), český novinář, redaktor, prozaik, dramatik.
• Josef Müldner (*1880 – †1954), český spisovatel, překladatel, středoškolský profesor.
• Teréza Nováková (*1853 – †1912), česká spisovatelka, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy.
• Ivan Olbracht (*1882 – †1952), český spisovatel, novinář, překladatel.
• Vlasta Pittnerová (*1858 – †1926), česká spisovatelka.
  „Pohárky vzhůru! Léčný zdroj se pění
  perlemi zdraví. Upomínek stesk
  se mírní zde, žal najde zapomění
  a léčné zdroje jako slunce lesk
  nás zvou zpět v každý čas.
  Přijdeme zas!“
• Arnošt Procházka (*1868 – †1925), český literární a výtvarný kritik, překladatel, redaktor časopisu Moderní revue.
• Martin Rázus (*1888 – †1937), slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista, politik a evangelický farář.
• Wilho Soini (*1854 – †1934), finský spisovatel, novinář, bankovní úředník, zakládající člen svazu finských spisovatelů, člen představenstva Národní banky Finska.
• Josef Stivín (*1879 – †1941), československý sociálně demokratický politik, spisovatel a meziválečný poslanec Národního shromáždění.
• Růžena Svobodová (*1868 – †1920), česká spisovatelka.
• František Xaver Šalda (*1867 – †1937), český literární vědec, kritik, novinář, spisovatel, profesor srovnávacích dějin moderních západoevropských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
  „Poděbrady jsou nyní, na jaře a v první části léta velmi příjemné. Tam Vám uplyne těch 6 týdnů ani se nenadějete. Já aspoň jsem se nudíval vždycky jen v lázních cizích. Poděbrady mne bavívaly již tím, že jsem pozoroval, jak se z toho selského městečka, kde některé ulice byly ještě prokládány stodolami nebo chlévy, vyklubávali lázně. Já tam jezdíval již v 90tých letech min[ulého] století..“
• Matěj Anastasia Šimáček (*1860 – †1913) český spisovatel, novinář, úředník, redaktor periodika “Zvon”:
  „Já jsem tu spokojen, nervosy ubývá, krajina je potěšením zraku i srdci.“
  „Poděbradské lázně měly na mé zdraví dobrý účinek, lepší než luhačovické….“
• Ivo Šmoldas (*1955), český básník, nakladatelský redaktor, kulturní publicista, moderátor, scénárista a překladatel.
• Josef Štolba (*1846 – †1930), český dramatik, spisovatel, vychovatel a právník.
• Vladislav Vančura (*1891 – †1942), český spisovatel, dramatik a filmový režisér.
• Jan Vrba (*1889 – †1961), český spisovatel, básník, učitel a lesník.
  Lázeňský pobyt inspiroval jeho román o králi Jiřím z Poděbrad.

Sportovci

• Josef Bican (*1913 – †2001), český fotbalista a fotbalový trenér, pětinásobný vítěz Zlaté kopačky.
• Věra Čáslavská (*1942 – †2016), československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka.
  „V Poděbradech je pohádkově, byla jsem zde velice spokojená.“

Věra Čáslavská v kavárně Hotelu Libenský.

• Miroslava Topinková Knapková (*1980), česká veslařka-skifařka, olympijská vítězka ve skifu, mistryně světa ve veslování, čtyřnásobná mistryně Evropy ve veslování, akademická mistryně světa ve veslování, několikánásobná mistryně České republiky ve veslování.
• Hanka Kynychová (*1968), česká cvičitelka sportovního aerobiku, televizní moderátorka.
  „Vyzkoušela jsem koupel v Poděbradce v nově zrekonstruovaných prostorách a masáž. Vše bylo perfektní a personál byl milý a vstřícný.“

Hanka Kynychová na pobytu v Hotelu Bellevue Tlapák, 2018.

• Kateřina Neumannová (*1973), česká běžkyně na lyžích a cyklistka, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích, sportovní funkcionářka.
• Radim Šimek (*1992), profesionální hokejový obránce, stabilní člen kádru České hokejové reprezentace.
  „Před play off s Libercem jsem měl problémy s bolavýma zádama a zraněným přitahovačem v noze. Fyzioterapeuti v lázních mě dali dohromady tak, že jsem zvládl nejen celé play off, ale i mistrovství světa s nároďákem.“

Radim Šimek na léčení v Rehabilitačním centru Máj, 2017.

• Josef Váňa st. (*1952), český dostihový jezdec a trenér, osminásobný vítěz Velké Pardubické, nositel české Medaile Za zásluhy.
  „Děkujeme Vám za příjemný pobyt na Zámečku.“

Šachový velmistři

• Yuri Lvovich Averbakh (*1922), ruský šachový velmistr, funkcionář a spisovatel, mistr Sovětského svazu v šachu.

Yuri Lvovich Averbakh před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Pal Benko (*1928), maďarský šachový velmistr, osminásobný vítěz Amerického národního šampionátu v šachu.

Pal Benko (stojící) při simultánní partii s Vlastimilem Chládkem v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Robert Cvek (*1979), český šachový velmistr a trenér.

Robert Cvek v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Viktorija Čmilyté Nielsen (*1983), litevská šachová velmistryně a politička, mistryně Evropy v šachu, dvojnásobná absolutní vítězka Litevského národního šampionátu v šachu.

Viktorija Čmilyté Nielsen před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Josif Davidovich Dorfman (*1952), ukrajinsko–francouzský šachový velmistr, trenér a spisovatel, vítěž Mistrovství Sovětského svazu v šachu, někdejší trenér šachového velmistra Garriho Kasparova.

Josif Davidovich Dorfman před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Boris Franzevich Gulko (*1943), rusko–americký šachový velmistr, vítěž Mistrovství Sovětského svazu v šachu a dvojnásobný vítěz Amerického národního šampionátu v šachu.

Boris Franzevich Gulko při šachové partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Valentina Evgenyevna Gunina (*1989), ruská šachová velmistryně, trojnásobná mistryně Evropy v šachu, trojnásobná mistryně Ruska v šachu.

Valentina Evgenyevna Gunina při šachové partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Vlastimil Hort (*1944), česko–německý šachový velmistr a teoretik, šestinásobný mist Československa v šachu, trojnásobný mistr Spolkové republiky Německo v šachu.

Vlastimil Hort před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Karel Hromádka (*1887 – †1956), český šachista, vítěz první neoficiální olympiády v šachu v Paříži v roce 1924.
• Borislav Ivkov (*1933), srbský šachový velmistr, mezinárodní šachový rozhodčí, trojnásobný vítěz Jugoslávského šampionátu v šachu, historicky první juniorský mistr světa v šachu.

Borislav Ivkov při šachové partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Alina Kašlinskaja (*1993), ruská šachová velmistryně, nejmladší ženská velmistryně Evropy v šachu, šachová mistryně Ruska v kategorii do 21 let, bronzová medailistka z Mistrovství světa juniorů v šachu v Koaceli.

Alina Kašlinskaja před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Ján Markoš (*1985), slovenský šachový velmistr.

Ján Markoš (vpravo) a Petr Boleslav v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Sergej Movsesjan (*1978), arménský šachový velmistr.

Sergej Movsesjan v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Marija Muzyčuk (*1992), ukrajinská šachová velmistryně, juniorská vícemistryně světa v šachu, vítězka Ukrajinského národního šampionátu v šachu, mistryně světa v šachu.

Marija Muzyčuk před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• David Navara (*1985), český šachový velmistr, mnohonásobný mistr České republiky v šachu.

David Navara v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Friðrik Ólafsson (*1935), islandský šachový velmistr, bývalý prezident Mezinárodní šachové federace.

Friðrik Ólafsson před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Ján Plachetka (*1945), slovenský šachový velmistr, dvojnásobný mistr Slovenska v šachu.

Ján Plachetka v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Oleg Mikhailovich Romanishin (*1952), ukrajinský šachový velmistr, evropský juniorský mistr v šachu.

Oleg Mikhailovich Romanishin při šachové partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Tania Sachdev (*1986), indická šachová velmistryně, mistryně Indie v šachu.

Tania Sachdev před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Jan Smejkal (*1946), český šachový velmistr, trojnásobný mistr České republiky v šachu.

Jan Smejkal s Josifem Davidovichem Dorfmanem v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Gennadi Sosonko (*1943), nizozemský šachový velmistr.

Gennadi Sosonko v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Wolfgang Uhlmann (*1935), německý šachový velmistr, historicky nejlepší šachista východního Německa.

Wolfgang Uhlmann při šachové partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2012. Foto: Anežka Kružíková.

• Radosław Wojtaszek (*1987), polský šachový velmistr.

Radosław Wojtaszek v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

• Anastasia Zjazjulkina (*1995), běloruská šachistka, dvojnásobná mistryně světa v šachu v kategorii do 16 let, mistryně Evropy v šachu v kategorii do 18 let, dvojnásobná vítězka ženské kategorie Běloruského národního šampionátu v šachu.

Anastasia Zjazjulkina před šachovou partii v Modrém salónku v Hotelu Zámeček, 2013. Foto: Anežka Kružíková.

Tanečníci

• Vlastimil Harapes (*1946) český herec, tanečník, režisér, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý člen a sólista baletu Národního divadla v Praze, umělecký ředitel Mezinárodní konzervatoře Praha.
• Anna Korecká (*1880 – †1938), česká baletka, žačka tanečního mistra Antonína Bergera, první česká primabalerína Baletu Národního divadla v Praze.

Technici

• Otakar Balcar (1883–1968), český technik, od roku 1923 řádný profesor ČVUT v Praze.
• Václav Cibuš (*1877 – †1946), český technik, profesor strojnictví a mechaniky na Vysoké škole baňské v Příbrami.
• Jaroslav Černý (*1882 – †1958), český vodohospodář, od r. 1922 profesor Českého vysokého učení technického v Praze.
• Otakar Grössl (*1881 – †1941), český technik, vysokoškolský profesor, šéfkonstruktér Škodových závodů v Praze, zakladatel katedry nauky o obrábění Českého vysokého učení technického v Praze.
• Karel Hrdlička (*1888 – †1979), konstruktér, viceprezident Škodovky.
• Ludvík Kirschner (*1861 – †1936), český montanista, pracovník rudných dolů v Korutanech a ve Slovinsku, od r. 1901 profesor Vysoké školy baňské v Příbrami, zabýval se hornictvím, hutnictvím, úpravnictvím a dobýváním ložisek.
• Antonín Klír (*1864 – †1939), český konstruktér vodních staveb, profesor vodního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, člen Československé akademie věd, člen Spolku československých inženýrů.
• Emil Kolben (*1862 – †1943), český technik, vynálezce, průmyslník, zakladatel továrny Kolben a spol., generální ředitel a hlavní akcionář Českomoravské Kolben-Daněk (ČKD), spolupracovník T. A. Edisona.
• František Křižík (*1847 – †1941), český elektrotechnik, průmyslník, vynálezce zdokonalené obloukové lampy, realizátor první pražské elektrické dráhy (1891), propagátor elektrizace českých zemí, nositel Řadu Františka Josefa a Řádu železné koruny, člen České akademie věd a umění, držitel čestného doktorátu Českého vysokého učení technického v Praze.
• Antonín Kubát, český technik, docent Českého vysokého učení technického v Praze.
• Karel Novák (*1867 – †1941), český elektrotechnik, průkopník elektrizace v českých zemích, profesor stavby elektrických strojů a rektor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze, člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém.
• Josef Petřík (*1866 – †1944), český geodet, profesor geodézie a rektor Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucí Ústavu praktické geometrie při Českém vysokém učení technickém v Praze.
• František Píšek (*1886 – †1970), český technik, odborník na slévárenství, profesor mechanické technologie a rektor Vysokého učení technického v Brně, děkan odboru strojního a elektrotechnického inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
• Václav Vavřinec Pošík (*1874 – †1952), český elektrotechnik, profesor a rektor Vysoké školy báňské v Příbrami, v r. 1906 jmenován jako první elektrotechik v Rakousku-Uhersku doktorem technických věd.
• Ludvík Špirk (*1897 – †1948), český technik, odborník patentové ochrany, vrchní odborový rada Patentního úřadu, docent Českého vysokého učení technického v Praze, propagátor využití plastických hmot v Československu.
• Alexander Petrovič Van der Vliet (*1870 – †1941), letecký odborník, profesor aerodynamiky a letectví na Českém vysokém učení technickém v Praze.
• Antonín Vyhlídal (*1877 – †1951), český textilní technolog, profesor textilní technologie a papírnictví na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Účastnící kongresů, sněmů a zájezdů

• Členové Československé balneologické společnosti.
• Členové Mladé generace při Ústřední jednotě československých lékařů.
• Členové Spolku Československých mediků.
• Dánské ošetřovatelky nemocných.
• Delegáti 8. kongresu Občanské demokratické strany.
• Elektrotechnický svaz československý.
• Posluchači svobodné školy politických nauk, jihoslovanští a bulharští žurnalisté.
• Svaz hotelierů.
• Účastníci pražského kongresu Olympiády.
• Vratislavská delegace.

Zahraniční profesorové

• Onisofor Ghibu (*1883 – †1972), rumunský univezitní profesor, učitel pedagogiky, politik, významná osobnost univerzity v Kluži, člen Rumunské Akademie.
• Boris Matušenko, profesor Ukrajinské univerzity.
• Kamil Negrea, rumunský univerzitní profesor.
• Sergěj Volkobrun, docent ruské univerzity.

Zemědělští a lesní odborníci

• Ottokar Heinisch (*1894 – †1966), zemědělský odborník, profesor německé techniky v Brně, děkan zemědělské a zahradnické fakulty Univerzity Lipsko v Německu.
• Gabriel Jirsík (*1866 – †1943), lesní inženýr, profesor lesního hospodářského zřízení a lesnické geodesie na Lesnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze.
• Václav Konn (*1894 – †1965), český cukrovarnický odborník, profesor Českého vysokého učení technického v Praze.
• Josef Kopecký (*1865 – †1935), český meterolog, klimatolog a pedolog, profesor Českého vysokého učení technického v Praze, ředitel Státního výzkumného ústavu pro agropedologii a bioklimatologii v Praze, zakladatel půdoznalecké geografie v Československu.
• Josef Koukl (*1886 – †1942), český zemědělský odborník, profesor nauky o výživě a krmení hospodářských zvířat na Českém vysokém učením technickém v Praze.
• Miloslav Maloch (*1899 – †1956), český zemědělský odborník, komisař Svazu výzkumných ústavů zemědělských v Košicích, autor odborných agrobotanických publikací.
• Julius Stoklasa (*1857 – †1936), český chemik, fyziolog a biolog, zakladatel Zemského výzkumného ústavu v Brně, spoluzakladatel Československé akademie zemědělské, profesor agrochemie a rostlinné výroby na Českém vysokém učení technickém v Praze, první děkan Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství
• Jinřich Uzel (*1868 – †1946), český zoolog, entomolog, fytopatolog, profesor obecné zoologie a zemědělské patologie Českého vysokého učení technického v Praze, přednosta výzkumné stanice cukrovarnické a hospodářsko–fyziologické Českého vysokého učeni technického v Praze.

Poslanci a senátoři

• Antonín Černý (*1881 – †Neznámo), československý politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
• Emanuel Hrubý (*1865 – †1943), český a československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění.
  „Před dvanácti lety zajel jsem po prvé do Poděbrad, abych posílil otřesené zdraví a vyčerpané nervy…Vrátil jsem se osvěžen ku své práci. Od té doby léčím se v Poděbradech každého roku a vždy s výborným výsledkem.“
  „Nelze nedoznati, že Poděbrady jsou lázeňským střediskem jedinečného významu nejen pro přímo zázračnou léčivost, nýbrž i pro skvělou úpravu a vybudování, jakož i pro nádherné okolí.“
• Bohumil Jakubka (*1873 – †Neznámo), český politik, poslanec Revolučního národního shromáždění, senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
• Jan Kotrba (*1872 – †Neznámo), československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou.
• Alois Měchura (*1872 – †1934), český politik, meziválečný senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
• Josef Patejdl (*1878 – †1940), československý legionář, politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé, spoluzakladatel a předseda Československé obce legionářské.
• Adolf Prokůpek (*1868 – †1934), československý politik a meziválečný poslanec za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
• Emil Špatný (*1883 – †1937), československý politik za Československou stranu národně socialistickou, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění.
• Josef Švejk (*1865 – †1939), český politik, člen České agrární strany, poslanec Říšské rady.
• Václav Veverka (*1856 – †1924), československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé.
• Theodor Walló (*1861 – †1932), slovenský politik, meziválečný senátor Národního shromáždění republiky Československé za Slovenskou ľudovou stranu.
• Jan Zahradil (*1963), český politik, člen Občanské demokratické strany, poslanec Evropského parlamentu, předseda frakce Aliance evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu.
• Fráňa Zeminová (*1882 – †1962), česká politička národně socialistické strany a představitelka ženského emancipačního hnutí.

Seznam použitých pramenů a literatury

ĎURČANSKÝ 2003–2004 — Marek ĎURČANSKÝ: Vědci jako návštěvníci poděbradských lázní v letech 1924–1927. In: Vlastivědný zpravodaj Polabí XXXVII, 2003–2004, 115–188.
ĎURČANSKÝ 2009 — Marek ĎURČANSKÝ: Vědci jako lázeňští hosté. Příklad lázní Poděbrady 1924–1947. In: Dagmar BLÜMLOVÁ / Petr KUBÁT: Čas zdravého ducha v zdravém těle: Kapitoly z kulturních dějim přelomu 19. a 20. století. České Budějovice 2009, 338–353
LÁZNĚ PODĚBRADY 1924–1942 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1942.
LÁZNĚ PODĚBRADY 1938 — LÁZNĚ PODĚBRADY: 30. let lázní Poděbrad, 1908–1938. Poděbrady 1938
LÁZNĚ PODĚBRADY 1946–1950 — Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí, 1924–1950.
POLABSKÉ MUZEUM — Fond Lázně Poděbrady 1924–1980 (č. f. 49)
SOUKROMÉ MUZEUM PODĚBRADY — http://www.muzeumpodebrady.cz/