Historie Letních lázní — Lázně Poděbrady, a. s.

Letní lázně s kolonádami
Stavebník: Filip Arnošt z Hohenlohe–Schillingsfürtu, Město Poděbrady
Architekt: J. Hackenholz, František Janda (1886–1956)
Realizace: 1908–1911
Styl: secesní

Objekt Letních lázní v sobě zahrnuje několik objektů z různých stavebních etap. Nejstarší částí
jsou Knížecí lázně z roku 1908 nacházející se 
v pravém křídle, hned vedle vstupní haly. Lehce zakřivený

půdorys svědčí o dodatečném spojení s tzv. Šupichovým křídlem balneoprovozu. Lázeňské budovy

s kolonádami byly budovány také postupně. Nejprve byla vystavěna v roce 1910 podle plánů Františka

Jandy východní Zimní kolonáda, která
 měla mezi sloupovím prosklené výplně a v roce 1911 i západní
Letní kolonáda s cukrárnou (kavárnou), která měla původně sloupový ochoz otevřený. Obě kolonády

byly ukončeny kruhovými pavilóny s vývěrem pramenů, zastřešené kuželovými střechami, z nichž

vystupoval nízký prosklený tambur vrcholící zvonovitě projmutou bání. Lázeňské budovy u Lázeňské

ulice byly přízemní a v nároží měly zdůrazněny mohutné kvádrové pavilóny s vysokými štíty a

v proniku sedlových střechy vyzdviženy polygonální věžice zastřešené nízkými kuželovými stříškami.

Fasády nesou stopu příznačné Kotěrovské secese, lisény a ustupující plochy zešikmených nároží,

vytvářející trojboký závěr, mají uplatněn ornamentální dekor vytvořený z oválných kartuší, na štítech

jsou ryté a malované ornamentální vlysy a znak města.
 Vnitřní dispozice byla trojtraktová se
 střední
chodbou a na ni navázanými lázeňskými kabinkami pro koupele. Chodba byla osvětlena kruhovými
světlíky z bazilikální střešní nástavby. V křížení jednotlivých traktů byly vytvořeny kruhové haly

s prosklenými kupolemi, osvětlované polygonálními věžicemi, kde z pítek podávaly pramenářky

minerální vodu. V ose mezi jednotlivými kolonádami byla vytvořena promenáda s lipovou alejí, kde

byl postaven i dřevěný polygonální hudební pavilón, zastřešený obdobnou bání s tamburem, jako

pavilóny nad prameny. V lázeňském parku se do současné doby zachoval ještě i drobný litinový

pavilónek 
nad
 pramenem 
Eliška.

Autor textu: Mgr. Lubomír Zeman

Máte dotaz?
Dotaz úspěšně odeslán. Brzy Vám odpovíme.