Zveme Vás na výstavu Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu, která potrvá do 26. srpna 2018. Těšíme se na Vaši návštěvu!

Otevřeno
Út–Ne 10–12 13–18 hod.

Vstupné 20 Kč

Výstava více než dvaceti koláží z projektů, skic a fotografií přibližuje architektonické objekty sloužící na počátcích turistickému ruchu na chorvatském pobřeží. Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží, či pláží, které navrhli čeští, anebo s českými zeměmi úzce spjati architekti pro oblast chorvatského Jadranu.

Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a další, jež mnoho z nich bylo známo z úspěšného působení ve funkcí profesorů na významných školách v Praze a Vídní.

Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň a například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry (později přestavěn) je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy, které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch posléze i v dalších projektech té doby. Expozice je zajímavá tím, že jsou zde poprvé takto souhrně a společně vystaveny projekty, jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí a výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.

Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti lze pozorovat už během 19. století, ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem 20. století, kdy oblast cestovního ruchu je významně a pozitivně ovlivňována kontakty politickými, ekonomickými, taktéž z oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a dalšími.

Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží. Nemalý význam zde hrály politické okolnosti jak i skutečnost, že v Praze roku 1888 byl založen Klub českých turistů, jehož členové s chutí organizovali výlety do různých částí Chorvatska.

Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby. K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl založený v Praze roku 1923 Balneologický výbor Jaderské stráže, který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst, a také skutečnost, že v roce 1930 bylo uvedeno do provozu první letecké spojení jaderského pobřeží se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku. Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců z Československé republiky na Opatijskou riviéru, do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.

Výstava Čeští architekti a počátky cestovního ruchu na chorvatském Jadranu dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře, a to nejen investorů, projektantů, stavitelů ale v neposlední řadě taky našich turistů – a z pohledu chorvatské strany, přínosu a vkladu jejích hostů.

autorky výstavy: Jasenka Kranjčević, Mirjana Kos
kurátoři výstavy v ČR: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec (Kabinet architektury)

Doprovodný program

SO 14/ 7 16:00–17:00 Komentovaná prohlídka výstavy s autory Šumných stop, režisérem Radovanem Lipusem a architektem Davidem Vávrou
SO 14/7 19:00–22:00 Šumné stopy v Chorvatsku s Radovanem Lipusem a Davidem Vávrou / projekce + beseda s autory.

Katalog k výstavě

KRANJČEVIĆ, Jasenka, KOS NALIS, Mirjana a MATYÁŠOVÁ, Judita, Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu, Ostrava: Kabinet architektury, 2016.

Vstupné

Lázeňští hosté: 20 Kč
(Lázně Poděbrady, a. s.)
Dospělí: 40 Kč
Studenti do 26 let, důchodci nad 60 let: 20 Kč
Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P: Zdarma

Partneři výstavy

Výstava vznikla z iniciativy Institutu pro turistiku v Záhřebu, Státního archívu v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autory výstavy a katalogu jsou Jasenka Kranjčević (Institutu cestovního ruchu v Záhřebu) a kurátorka Mirjana Kos (Chorvatské muzeum cestovního ruchu v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury, který ve spolupráci a s podporou GVUO a dalších institucí (Národní technické muzeum, Národní galerie, Národní památkový ústav, Vítkovice Tour, sdružení Šumná města a ČT) výstavu a katalog jazykově upravil, a obsahově aktualizoval a doplnil.

Partneři Galerie Ludvíka Kuby

Generální partner

Mediální partneři

Místo konání