Pohádky jsou jedny z nejvýznamnějších, ale historicky také nejpřehlíženějších forem vyprávění, o kterých existuje neobyčejně velké množství předsudků a mýtů, občas vytvářených i vědeckými obory, jako je folkloristika. Kde se ale vlastně vzalo pohádkové vyprávění? Opravdu pochází z lidu? Jak je možné, že se v lidové pohádce objevují motivy, které jsou staré tisíce let a pochází ze zcela odlišných kultur?

Přednáška se zaměřuje na problémy se studiem pohádek, na jejich historii od starého Egypta a starověké Indie, přes klasická vyprávění z hellénsko-křesťansko-islámsko-hinduistického prostoru a putování příběhů, které vedlo ke vzniku moderní literatury, zvláště fantastické literatury. Také se podíváme na odlišné pohádkové tradice, které naprosto nepodobají tomu, co považujeme za „tradiční“ – a budeme muset přehodnotit, co vlastně považujeme za tradiční a k jakému bodu ono tradično vztahujeme.

Podíváme se na hrůzy, které klasické pohádce udělali „dobře motivovaní lidé“ na přelomu 19. a 20. století – a jak vytvořili patvary, které dnes vnímáme jako „tradiční pohádku“, ačkoliv se těmto novotvarům tradiční příběhy vlastně ani nepodobají. Vyprávění skončíme žánry, které dnes nevnímáme jako pohádkové, ačkoliv z klasické pohádky jasně vycházejí – a také novými formami fantastického vyprávění a fenoménem nových mýtů, které jasně ukazují, že se tradiční pohádka před dobromily možná poněkud ukryla do ilegality, ale je živá a zdravá jako vždycky.

Michal Rybka
Absolvent FF UK, dlouholetý recenzent a vývojář počítačových her, novinář se zaměřením na počítačové technologie. Pohádkami a narativitou se zabývá dlouhodobě.

Událost je součástí doprovodného programu k výstavě Tereza Zichová - Neboj.